Článek
Extrémní náladovost. I tak by se dala nazvat nemoc, jíž se dříve říkalo maniodepresivní psychóza nebo maniodeprese, dnes se vžil název bipolární afektivní porucha. Nemocní trpí skutečně výraznými výkyvy nálad. Po týdnu a více se u nich střídají fáze mánie, kdy mají pocit, že mohou a dokážou všechno na světě, a deprese, kdy upadají do smutku a apatie, a různé smíšené stavy. Je to nemoc vskutku nevyzpytatelná a trýznivá.
Komu bipolární porucha hrozí. Je dědičná?
Bipolární afektivní porucha, ve zkratce BAP, je duševní onemocnění, jímž trpí jedno až dvě procenta populace. Jedná se jen o hrubý odhad, neboť řada nemocných svoji diagnózu nezná. „Postihuje přibližně jednoho až dva lidi ze sta, a to ženy i muže bez ohledu na rasu, vzdělání či sociální status. Onemocnění začíná kolem 20. roku věku, k jeho rozpoznání a léčbě však mnohdy dochází o několik let později,“ uvádí MUDr. Markéta Zemanová z Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě.
Do rizikové skupiny se řadí lidé s genetickými předpoklady: trpí-li nemocí jeden rodič, je zde 15–30% riziko, že se projeví i u vás. Jsou-li postižení příbuzní ze širšího okruhu rodiny, riziko se pohybuje kolem pěti procent.
Pokud nemocné v rodině nemáte, stále existuje 1% „šance“, že vás BAP postihne. Roli hrají další faktory, například vystavení extrémnímu stresu – může to být šikana v dětství, dysfunkční rodina či jiné formy útlaku. Do skupiny ohrožených se řadí také lidé zneužívající návykové látky jako marihuana, kokain či alkohol.
V mánii se cítí jako bůh
Stav, kdy je nemocný úplně „nahoře“, se nazývá manický. Jedná se o minimálně týden, ale i mnohem déle trvající euforii, která však není o nic méně nebezpečná než stav úplně dole. Toto jsou její typické projevy:
- Nemocný srší energií. -
- Nepotřebuje spát, případně maximálně hodinu až dvě denně. -
- Má nepřiměřeně vysoké sebevědomí, cítí se „jako bůh“. -
- Chová se megalomansky („já mohu mít všechno“). -
- Chová se riskantně (velké sázky či rychlá jízda autem). -
- Nadměrně utrácí, ačkoli se třeba jinak jedná o spořivého člověka. -
- Objevuje se příliš rychlé mluvení i myšlenkové pochody. -
Bolestný propad do deprese
Nástup deprese může být zpočátku nenápadný – vypadá jako běžný pokles nálady či únava. Během několika dnů či týdnů se ale prohloubí do jasně identifikovatelné deprese s následujícími projevy:
- Ztráta chuti do života, nezájem o koníčky a oblíbené činnosti -
- Pocity méněcennosti -
- Pláč a smutek bez příčiny -
- Sebeobviňování -
- Podrážděnost, agresivita -
- Sebepoškozování, někdy i myšlenky na sebevraždu -
Nic není černobílé, tedy ani střídání nálad v případě bipolární poruchy. Nemusí docházet jen k mániím a depresím, často se objevují různé smíšené stavy nebo „mírnější odvary“ – je to například hypománie, kdy se jedinec chová zrychleně, velice společensky, ale nezachází do extrémů. Výjimkou není ani dlouhé období bez příznaků, za něž nemocní často vděčí podávaným lékům.
Léčba život s BPA dokáže ulehčit
Ačkoli bipolární porucha je závažné duševní onemocnění, nemusí člověka vyřadit z běžného života. „Řada našich pacientů stráví větší část života v depresivních epizodách než v těch, kdy se cítí nadměrně dobře, mániích. Onemocnění je však vcelku kompenzovatelné medikací,“ uvádí docent Martin Anders, předseda České psychiatrické společnosti. Nemocným bývají předepisována psychofarmaka, jako jsou thymoprofylaktika, jejichž cílem je udržet náladu v rovině. V těžších depresích může lékař výjimečně zvolit antidepresiva. S nimi však musí nakládat opatrně, neboť hrozí přesmyk do stavu mánie.
Nemocí trpěl například zpěvák Petr Muk (†45), spisovatel Ota Pavel (†42) nebo herec Miloš Kopecký (†73), ze světových celebrit Catherine Zeta-Jones (49) i hudebník Kurt Cobain (†27). Objevovala se i u významných státníků, jako byl Napoleon Bonaparte (1769–1821) či Winston Churchill (1874–1965).
Máte ve svém okolí někoho, kdo trpí bipolární poruchou? Jak poznáte depresi, vám poradí psychiatr Martin Anders.