Článek
Poslední velký problém se slintavkou a kulhavkou nastal v Evropě v březnu 2025, kdy se onemocnění začalo šířit ze Slovenska a Maďarska. Česko i další evropské státy začaly zavádět razantně zpřísněná hygienická, karanténní a další preventivní opatření, aby se zabránilo šíření nákazy.
Choroba má, vzhledem k hromadné likvidaci celých stád v případě nákazy, samozřejmě závažné ekonomické důsledky, jelikož způsobuje chovatelům obrovské ztráty v produkci masa a mléka. Na hranicích byla zavedena povinná omezení, kontrola nákladních vozidel a dezinfekční rohože.
Co je slintavka a kulhavka
Slintavka a kulhavka (SLAK) je vysoce nakažlivé virové onemocnění s akutním průběhem, které postihuje převážně hospodářská zvířata – skot, ovce, kozy, prasata, někdy i divokou, volně žijící zvěř. Nebezpečné může být rovněž pro některé druhy zvířat, chovaných v zoologických zahradách. Chorobu způsobuje několik typů vysoce infekčních virů z rodu Picornavirus.
Jak se slintavka a kulhavka přenáší
K nákaze může docházet přímo, nejčastěji inhalační (vzduchem) nebo orální cestou, nebo se nemoc může šířit nepřímo – krmivem, větrem nebo mechanicky (virus může přežívat v oblečení a obuvi ošetřovatelů či dalších pracovníků, v ovčí vlně apod.). Inkubační doba od nákazy do propuknutí prvních příznaků nemoci se pohybuje od 1 do 14 dní, nejčastěji to bývá 2 až 6 dní. Virus se vyskytuje ve slinách, moči i výkalech zvířat, v mléku může být detekován dokonce již čtyři dny před propuknutím klinických příznaků.
Může se slintavkou a kulhavkou nakazit člověk?
Onemocnění postihuje zpravidla jen hospodářská, vzácněji divoce žijící zvířata (jeleni, srny, buvoli), přenos na člověka je spíše ojedinělý (k nákaze může dojít především přímým kontaktem s nemocnými zvířaty). Pro lidi ale nepředstavuje virus slintavky a kulhavky žádné vážné zdravotní riziko.