Článek
Kolem sexuálního násilí panuje ve společnosti stále mnoho mýtů. Někteří lidé například nechápou, proč přeživší nehlásí případy na policii. Panuje také přesvědčení, že si ženy často znásilnění vymýšlejí, ale podle statistik není u znásilnění počet falešných obvinění vyšší než u jiných činů. Řada odbornic, neziskových organizací či aktivistek se snaží o sexuální vzdělávání, v jehož rámci zdůrazňují důležitost souhlasu. Kromě prevence se objevuje také snaha o zavedení vyšších trestů. Mnoho pachatelů totiž odchází od soudu jen s podmínkou.
Tresty za sexuální násilí
Čistě statistická data podle údajů aplikace Jak trestáme děsí:
- Za pohlavní zneužití odchází od soudu asi 81 procent obžalovaných s podmínkou.
- Za znásilnění odchází od soudu s podmínkou zhruba každý druhý pachatel.
- Za sexuální nátlak si podmínku odnese asi 63 procent obžalovaných.
Mezi sexualizované násilí se řadí mnoho činů, nejen znásilnění. Ale také aktivity, které přesahují integritu člověka, který nechce nebo nemůže poskytnout souhlas. Velmi ublížit může i verbální obtěžování nebo třeba exhibicionismus.
Mýty o sexuálním násilí
| Mýtus | Pravda | ||
|---|---|---|---|
| Když oběť aktivně nebojuje, tak to znamená souhlas. | Velmi častým jevem je tzv. zamrznutí, kdy je přeživší paralyzována v důsledku stresu. | ||
| Přeživší může nést spoluvinu na tom, co se stalo. | Za sexuální násilí může vždy pouze pachatel. | ||
| Nejčastěji je pachatelem neznámý člověk. | Většina znásilnění se děje v rodině nebo ve vztahu. | ||
| Muži nemohou být znásilněni. | Sexuální násilí může zažít kdokoliv bez ohledu na gender. |
