Článek
Rybíz se řadí mezi drobné ovoce a pěstuje se ve třech barevných variacích: černé, červené a bílé, existuje ale i rybíz zelený nebo růžový. Původně byl brán jako léčivá rostlina rostoucí převážně v mírném či chladnějším podnebí severní polokoule.
Jako hlavní přínos rybízu je považován vysoký obsah vitaminu C a dalších vitaminů a minerálů (zejména vápníku, draslíku a železa) při nízké hladině kalorií. Chuťově však patří ke kyselejšímu ovoci, a proto je často kombinován se sladším ovocem nebo dále zpracováván v pokrmech.
Pěstování rybízu
Rybíz je poměrně nenáročná rostlina, které se může dařit jak v teplejších, tak výše položených oblastech. Existuje ve dvou podobách - keř a strom. Zatímco stromky budou plodit po dobu 8-10 let, keře mohou vydržet až 20 let. Barevné odrůdy se mohou lišit podmínkami pro půdu i dobou sklizně.
Rybíz obecně má rád vzdušnější půdy bohaté na živiny bez zbytečně vysoké hladiny spodních vod. Bílý rybíz je původem barevná variace červeného, a tak má podobné nároky na pěstitele – vyžaduje spíše vlhčí a lehce kyselé typy půdy, zatímco černý více suché a teplé.
Ideální je vysadit sazenici jeden až dva roky starou na podzim, aby na jaře mohly brzy vyrašit listy, a dodržovat rozestupy 2-2,5 x 0,8-1 metru u stromků, u keřů o něco větší. Zralá úroda u červeného rybízu se pak dá očekávat od začátku června po začátek září. Bílý či černý rybíz dozrává nejdříve v polovině července.
V současnosti se nejvíce těší oblibě odrůdy s dlouhými bohatými hrozny, které značně usnadňují sklizeň, jako např. Rovada nebo Maraton z červených, Titania či Cassissima z černých, Weisse Versailles z bílých.
Jak rybíz uskladnit
Nejlepší způsob uskladnění nezpracovaného ovoce je zmrazení, kde rybíz vydrží do doby, než bude znovu třeba. Kuličky rybízu se musejí otrhat ze stonků, opláchnout a důkladně vysušit. Pak je stačí přendat do pytlíků či nádob a vložit do mrazáku.
