Článek
Přerušovaný půst se v rámci zdravého životního stylu dostává víc a víc do popředí. Ve své podstatě se nejedná o dietu, nýbrž úpravu toho, kdy člověk jí. V běžném režimu jsme zvyklí pojídat tak nějak celý den. Během přerušovaného půstu si určujeme jídelní a postní okna, tedy dobu, kdy můžeme jíst a naopak dobu, během které "hladovíme".
16/8, 14/10, 12/12
Poměrů jídelních a postních oken je několik. Většinou se aplikují na den, tedy 24 hodin, je ale možné si vzorec nastavit i napříč týdenním horizontem. Asi nejvíce je využíván poměr 16 ku 8 – v praxi to znamená 8 hodin pro jídlo a 16 pro postění se. O chlup snazší je poměr 14 ku 10 – tedy 10 hodin pro jídlo a 14 pro postění se. Nejjednodušší a nejen začátečníkům doporučovaný je vzorec půl na půl, tedy 12 ku 12 – 12 hodin pro jídlo a 12 pro postění se.
V rámci týdne to funguje trošku jinak. Většinou si dny pomyslně rozdělíme na ty, kdy jíme "normálně" a na ty, kdy příjem kalorií omezíme na minimum.
Proč je zdraví prospěšný?
Okolo přerušovaného půstu, podobně jako všech alternativních způsobů stravovaní, kolují diskuze a kontroverzní myšlenky. V tomto případě na scéně figurují postní okna a to, zda nemá hladovění nekalý vliv na funkci organismu z dlouhodobějšího hlediska. Vědecky je ale prokázán opak. Praktikování přerušovaného půstu podporuje hubnutí, zlepšuje metabolické zdraví a také snižuje riziko projevu chronických onemocnění.
Co můžu a co nemůžu dělat?
Během postních oken můžeme pít, kromě vody i čaj bez cukru či černou kávu.
Během jídelních oken můžeme jíst všechno. Jediné omezení je čas.
Při půstu můžeme cvičit. Je ale třeba poslouchat své tělo a nepřeceňovat síly.
Půst nemůžeme držet během těhotenství. Stejně je tomu i v případě chronických onemocnění nebo poruch příjmu potravy.
Půst nemůžeme držet celý život. Jedná se o krátkodobou úpravu stravování, po které by měla následovat úprava a ustálení běžného jídelníčku.