Článek
Hypermobilita je označována jako nadměrná pohyblivost kloubů. Jde o stav, kdy jsou klouby schopny pohybovat se mimo běžný fyziologický rozsah. Může být lokální nebo postihovat celé tělo a kromě extrémní kloubní pohyblivosti se vyznačuje zvýšenou volností vaziva, které je méně odolné proti tahu.
Hypermobilita se týká asi 15 až 25 % populace a může být příčinou častých úrazů, v extrémních případech vést dokonce až k invaliditě.
Proč vznikne hypermobilita
Příčinou vzniku hypermobility mohou být genetické predispozice nebo může vzniknout během života vinou nevhodné či nadměrné sportovní zátěže, zejména v dětství. U těhotných žen ji způsobují mnohdy hormonální změny.
Jak se projevuje hypermobilita
Nejtypičtějším projevem hypermobility je extrémně široký rozsah pohybu. Většina lidí o tom, že trpí hypermobilitou, vůbec neví, nemají žádné výrazné příznaky nebo si je s onemocněním nespojují. U jiných se mohou objevovat symptomy jako únava, akutní a chronické bolesti pohybového aparátu, snížená stabilita nebo dokonce vykloubení či podvrknutí kloubů, náchylnost k opakujícím se zraněním, také ale problémy se zažíváním (nadýmání) či močovým měchýřem.
Jak cvičit s hypermobilitou
Hypermobilní jedinci potřebují takové cvičení, které rozvíjí koordinaci těla, zvyšuje stabilitu kloubů a vede k posílení stabilizačních svalů a vazů. Vhodné jsou sporty, při kterých dochází k posilování svalstva kolem kloubů a páteře, například plavání nebo pilates.
Posilovací a stabilizační cviky pomůže zvládnout fyzioterapeut či vyškolený trenér. Lidé s hypermobilitou by se měli vyhýbat sportům se švihovými pohyby a častými nárazy, nehodí se ani jóga či gymnastika, jelikož prohlubují rozvolnění kloubů a vazů.
