Elektromyografie (EMG)

EMG test pomáhá zjistit, zda svaly reagují správným způsobem na nervové signály. Kontroluje stav nervů a objasňuje, zda nedochází k jejich poškození nebo onemocnění. Ukazuje na příčinu prožívaných obtíží a odhaluje, zda jsou způsobeny svalovou či nervovou poruchou.

Během testu zavede lékař jednu nebo více malých jehliček (elektrod) přes kůži do svalu. Ono zavádění může způsobit určitou bolest nebo nepohodlí, většina lidí jej ale popisuje jako nevýznamné a rozhodně snesitelné. Sval se vyšetřuje pohybem jehly po přímce svalů v krátkých krocích v rozmezí 0,5-1 mm. Prověřované svaly si proceduru pamatují ještě několik dní po jejím provedení a mohou na ni zareagovat zvýšenou citlivostí.

Testování obvykle probíhá po dobu 60-90 minut. Před testem i po něm můžete normálně fungovat a věnovat se všem běžným každodenním činnostem jako je jídlo, řízení nebo fyzická aktivita. Tři hodiny před testem byste ovšem neměli kouřit a měli byste se vyhnout potravinám a nápojům s obsahem kofeinu (čaj, káva, čokoláda, cola).

Pokud se při kontrakci svalu odhalí abnormální elektrická aktivita, může jít o vyhřezlou meziobratlovou ploténku nebo nervovou poruchu typu syndromu karpálního tunelu či amyotrofické laterární sklerózy (ALS, degenerace a ztráta buněk centrální nervové soustavy vedoucí ke ztrátě kontroly nad pohyby vůlí ovlivnitelných svalových pohybů). Vyšetření také může pomoci lokalizovat nádor a identifikovat, které nervy jsou do něj zapojeny. V závislosti na výsledcích s vámi lékař následně probere možnosti dalších testů, případně léčby.

Několik dní po provedení se může objevovat mravenčení testovaných svalů. V místě vpichu jehly se mohou objevit malé modřinky nebo otok. Pravděpodobnost vzniku infekce je mizivá, jehly musí být perfektně sterilizovány. Může rovněž dojít ke slabému zvýšení krevního tlaku.

Jde o výkon s nízkým rizikem a vzácným výskytem komplikací. V místě vložení jehlové elektrody existuje malé riziko krvácení, infekce a poranění nervů.

Ke zvýšené elektrické aktivitě ve specifických svalech může vést úzkost a stres.

Magnetická rezonance (MRI) neboli rentgenový snímek páteře může poskytnout vodítko o struktuře páteře, EMG vyšetření poskytne údaje o tom, jak fungují svaly a nervy. Jinými slovy přidávají cenné informace k celkovému obrázku, který o vás lékař postupným vyšetřováním získává a může se díky tomu dopracovat ke správné diagnóze.