Zuzana Čaputová a další výrazné ženy československé politiky

Slovensko má první prezidentku. Zuzana Čaputová (45) v sobotu 15. června převezme úřad od stávajícího prezidenta Andreje Kisky (56). Jde o slovenský historický milník, který můžeme našim východním sousedům jen přát. Ani jeden z nástupnických států bývalého Československa totiž dosud v čele ženu neměl. Naštěstí to neplatí o schopných političkách – pár jich obě země měly nejen v historii, ale i dnes.

O Františce Plamínkové se dnes moc nemluví, přitom jde o důležitou osobnost československé historie – zejména z hlediska ženských a rodinných práv, za která bojovala celý život. Už jako učitelka se zasadila, aby byl pro toto povolání zrušen celibát – učitelky se totiž nesměly vdávat. Posléze stála u zrodu Výboru pro volební právo žen. Než skončila první světová válka, vstoupila do České strany národně sociální, od roku 1925 pak usedla v Národním shromáždění jako senátorka a setrvala tu až do okupace v březnu 1939. Za svoji veřejnou kritiku Hitlera byla vězněna, v roce 1942 popravena.

Milada Horáková byla v podstatě nástupkyní Františky Plamínkové a její blízkou přítelkyní, členkou České strany národně sociální a souputnicí v Ženské národní radě – tato organizace sdružovala ženské spolky a snažila se o emancipaci. Jako právnička se podílela na tvorbě nového občanského zákoníku, který měl zajišťovat větší ženská a rodinná práva – ochránit měl mimo jiné nemanželské děti, samoživitelky či rozvedené ženy.

Během druhé světové války byla aktivní v odboji, byla vyslýchána a vězněna. V roce 1944 pro ni prokurátor požadoval trest smrti, soud ji však poslal do vězení na osm let. Po válce se stala členkou Prozatímního Národního shromáždění, od roku 1946 byla poslankyní. Jenže z milované političky se na samém konci čtyřicátých let stal „nepřítel státu“ – podporovala lidi v emigraci a měla kontakty v zahraničí. V červnu 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti.

Dagmar Burešová byla bojovnice proti bezpráví už v dobách socialismu a vystavovala se tak velké nelibosti tehdejších mocných. Jako advokátka hájila klienty před režimem, ačkoliv v některých případech to byl předem prohraný boj. Třeba když zastupovala matku Jana Palacha (†20) Libuši Palachovou, která zažalovala Viléma Nového (†82), člena ÚV KSČ, za urážku na cti – veřejně se lživě vyjadřoval o způsobu smrti jejího syna. Klientem Dagmar Burešové byl také třeba spisovatel Milan Kundera (90).

V červnu 1990 se stala předsedkyní České národní rady. Byla tak první ženou, která stanula v čele zákonodárného sboru na území naší země. Kromě toho byla i ministryní spravedlnosti – prohlásila tehdy, že jejím cílem je vrátit justici místo, které kdysi ve společnosti měla. 30. června to bude rok od smrti této výjimečné ženy. Ne nadarmo se jí říkalo „první dáma české justice“.

Tato energická žena má politiku v krvi – její pradědeček František Modráček (1871–1960) byl významný prvorepublikový politik. V pouhých pětadvaceti letech se v roce 1990 stala místopředsedkyní ČSSD. V roce 1996, když byla místopředsedkyní Poslanecké sněmovny, porodila dceru Aničku, ale své profese se nezřekla. Je krásné pozorovat, že zatímco na začátku století ženy bojovaly za volební právo, ani ne o sto let později mohou kombinovat mateřství a vysoké politické funkce.

Politicky činná byla do roku 2006, například také v čele resortu školství. Hodně vidět byla v první polovině devadesátých let, kdy ostře vystupovala proti politice tehdejšího předsedy sociální demokracie Miloše Zemana (74) a taktéž kritizovala opoziční smlouvu. V roce 2000 unikl spis s názvem Olovo, který měl za úkol poslankyni zdiskreditovat – údajně za ním stáli nejbližší spolupracovníci a poradci Miloše Zemana. Všichni to popřeli.

Do politiky vstoupila v první půli 90. let, nejprve na komunální úrovni, kdy byla zvolena jako zastupitelka ve Žďáru nad Sázavou za ODS. V roce 1998 se ve volbách probojovala až do Poslanecké sněmovny, kde je dodnes. Seznam všech funkcí, kterými si Miroslava Němcová prošla, je skutečně výkladní skříní vrcholné političky. Mimo jiné to je post místopředsedkyně ODS či předsedkyně Poslanecké sněmovny.

Ve straně se vymezovala proti spolupráci Mirka Topolánka (63) s tehdejší ČSSD a jejím předsedou Jiřím Paroubkem (66). Že umí vyjádřit svůj názor, dokázala i letos v březnu při inauguraci prezidenta Miloše Zemana: odešla středem ze Španělského sálu, protože odmítala poslouchat prezidentovy lži a urážky. Zda jde o neúctu vůči hlavě státu, anebo nevhodnou reakci, necháme na rozhodnutí čtenáře.

Nezapomenutelnou ženou politiky porevolučního Slovenska je socioložka Iveta Radičová. Před listopadem 1989 se velice ostře vymezovala proti režimu a po pádu komunismu stála například u zrodu slovenské ODS. Roku 2009 se probojovala do druhého kola prezidentské volby (vyhrál Ivan Gašparovič), o rok později se stala první slovenskou předsedkyní vlády. Její vláda ale nevydržela celé volební období, padla na podzim roku 2011. Iveta Radičová pak zemi dovedla k předčasným volbám na jaře 2012 a poté z politiky odešla.

Její jméno je u nás spojováno zejména s herectvím, ačkoliv Magda Vášáryová od sametové revoluce působí v politické sféře. Protože hovoří plynule několika jazyky včetně němčiny, stala se roku 1990 velvyslankyní České a Slovenské Federativní Republiky v Rakousku. O necelých deset let později se jako první žena na Slovensku rozhodla kandidovat na prezidentku. Neúspěšně. Politické kariéry se ale nevzdala, působila jako slovenská velvyslankyně v Polsku a až do roku 2016 byla poslankyní Národní rady SR. Velice prosazuje ženy v politice.

A přesně dvacet let poté, co Magda Vášáryová kandidovala jako první žena na Slovensku v prezidentských volbách, Zuzana Čaputová vyhrála. Vystudovala práva a valnou část profesního života trávila ve veřejné správě a jako aktivistka upozorňující na problémy týkajících se týrání dětí a environmentálních témat. Za boj o uzavření jedné velké skládky odpadu v Pezinku dokonce získala ekologickou cenu. Od roku 2017 je členkou nového politického hnutí Progresivne Slovensko. Zuzana Čaputová bývá označována jako „Kiska v sukních“. Tak jí držíme pěsti, ať v tom mužském světě obstojí. Přečtěte si více nejen o Zuzaně Čaputové, ale i inauguraci.

Máte svoji hrdinku, která jde proti stereotypům? A znáte nositelky Nobelovy ceny?