Zuzana (34) nechala týrat sebe i děti. Proč to trpěla?

Zuzka si po krachu prvního vztahu chtěla dát při výběru partnera pozor, ale Pepa ji na internetové seznamce ihned zaujal. „I když to vypadalo růžově, byla jsem opatrná – i proto, že byl stále v rozvodovém řízení. Byl ale velmi milý, pomáhal nám, byl oporou, peníze nebyly problém a navíc měl rád i mou dceru z předchozího vztahu,“ vzpomíná. Postupně podléhala pocitu, že to je ten pravý, a když za nějaký čas otěhotněla, věřila v happy end.

Zuzka ale potratila a to byla velká rána. Místo podpory a útěchy jí Pepa začal vyčítat, že je neschopná donosit dítě, že je zbytečná. „Pak se sebral a na několik dní zmizel. Nechal mě na všechno samotnou. Když se ozval, moc se omlouval a opakoval, jak mě miluje, sliboval, že spolu všechno zvládneme... A já uvěřila,“ vypráví.

O půl roku později Zuzka znovu otěhotněla a doufala, že už bude všechno dobré. Protože zatím bydlela u rodičů a on ve svém bytě, navrhla sestěhování. Pepa se toho chytil a koupil větší byt v padesát kilometrů vzdáleném městě. Zuzku sice trochu překvapilo, že ho napsal na svoji matku, ale vysvětloval to probíhajícím rozvodovým řízením. A tak se stěhovali do „matčina“ bytu a záhy se narodila Anežka.

Potrat je test vztahu. Proč ho muži nezvládají?

Ve chvíli, kdy se přestěhovali, získal Pepa jistotu, že od něj nemá Zuzka kam odejít, a změnil se. „Měli jsme spolu dítě, já jsem bydlela v jeho bytě a neměla kam odejít. Byla jsem daleko od rodičů, v novém městě, bez přátel. Kdykoli jsem si postěžovala, chtěla pomoc a podporu, tak mi vyčetl, že jsem neschopná, že kazím to krásné, a pak na nějakou dobu zmizel.“ Hádky, výčitky a odchody se stále opakovaly, a i když se to Zuzce přestávalo zamlouvat, vždy ji po návratu uprosil, aby zůstala – a ona znovu a znovu uvěřila.

Znáte 5 technik, jak odhalit manipulátora?

Zuzku Pepovo chování trápilo, ale časem otupěla. Bohužel ale začal týrat i její dceru Elišku. „Nikdy nepoužíval fyzické násilí, spíš psychický teror. Třeba ji strkal pod ledovou vodu, vyhrožoval jí, zavíral v pokoji. Jakmile jsem se ozvala, tak mě okamžitě potrestal – nedal mi peníze na jídlo pro děti, vyhrožoval... A pak zas odešel. Obrátila jsem se na jeho rodinu, ale ti mi řekli, že je takový a nic s tím neudělají. Chtěla jsem odejít, ale nedokázala jsem to, což mě ještě víc sráželo na kolena.“

Tenhle život trval čtyři roky. „Každý velký návrat skončil těhotenstvím, ale velká rodina znamenala i větší starosti, které Pepa nechtěl vidět a osočoval mě, že jsem neschopná si poradit, že problémy vyrábím a kazím tím hezký vztah,“ vypráví.

Lenka se dostávala na hranici sil a jednou, když zas odešel, poprosila o pomoc svou rodinu. I díky nim si dokázala sbalit pár věcí a i s pěti dětmi odejít. „Říkala jsem si, že když o nás přijde, tak mu to dojde a změní se. Místo toho mi psal zprávy, že se zabije, že beze mě nebude žít. Volala jsem policii, aby za ním dojeli – ale byl v pořádku. Když jsem se od našich odstěhovala do podnájmu, sledoval nás. Do bytu přístup neměl, tak spal ve stanu před domem. Všude říkal, že se mnou děti trpí, že rozbíjím rodinu, že jsem neschopná...“

I když Zuzka nechtěla Pepovi odpírat styk s dětmi, bála se je nechat s ním samotné – měla strach, že jí je nevrátí. To se také nakonec stalo. I když se obrátila okamžitě na OSPOD, na soud a všechny, kdo jí mohli pomoci, trvalo to dva nekonečné měsíce, než jí děti vrátil.

Co partnerovi nikdy neodpouštět a kdy mu dát druhou šanci?

Zuzka se snažila nastavit pravidla setkávání s dětmi a výši alimentů – soud Pepovi stanovil tři hodiny asistovaného setkání týdně a částku tisíc korun na dítě. „To bylo zoufale málo a mně se nedařilo děti uživit, platit nájem. Byla jsem stále zoufalejší, naši mi už pomoci nemohli, jeho rodina nechtěla, a tak jsem kývla na to, že se sejdeme u nás doma, až budou děti spát, a pokusíme se to vyřešit. Pustila jsem ho do bytu, ale bohužel jsme nevyřešili nic, jedinou možnost viděl v návratu k němu... A pak mě znásilnil.“

Bohužel přitom Zuzka otěhotněla a těhotenství bylo rizikové. „Neměla jsem už ani na nájem, začala jsem být opravdu zoufalá a potřebovala jsem klid... Proto jsem kývla na možnost se vrátit do původního bytu, kde bylo i naše zařízení. Souhlasila jsem, i když to Pepa podmínil tím, že bude mít klíče. Klidu jsem se ale nedočkala, Pepa nás chodil kontrolovat a dělal naschvály.“

Jeho tyranie nepřestávala a po porodu jejich pátého dítěte natolik vzrostla, že se před ním Zuzka i s dětmi zamkla a zavolala policii. On si pak počkal na chvíli, kdy šla s dětmi na logopedii, a vyměnil zámky u bytu. „Zůstala jsem s dětmi, Vojtíškovi byly tři měsíce, doslova na ulici – zůstalo nám jen to, co jsme měli na sobě a dvě plínky. Jediné řešení byl azylový dům.“

Zuzka se pak obrátila na Nadační fond Abbigail Williams a s jeho pomocí řeší vše dodnes soudní cestou – i navrácení věcí, které v bytě měli. Jako první podala předběžné opatření na zákaz styku s dětmi, v rámci kterého popsala, jak se k nim Pepa choval. Státní zástupce na základě toho podal na Pepu trestní oznámení za znásilnění.

Příběh Zuzky je jedním z mnoha pohnutých životních osudů, které přináší projekt Mystory zmíněného nadačního fondu. Ten podává pomocnou ruku také ženám, které zažívají domácí násilí. Poskytuje nejen konkrétní rady, ale i možnost z takového prostředí odejít, najít nové bydlení i práci a postavit se na vlastní nohy.

(Příběh je skutečný a identitu paní Zuzany redakce zná, v zájmu zachování soukromí jejích dětí jsou fotografie u článku pouze ilustrační.)

38 % žen zažívá domácí násilí. Kdo je v největším ohrožení?