Zubní pasta může ohrozit vaše zdraví! Jak ji správně vybrat?

Možná vás překvapí, že pasta není pro čištění zubů a odstranění zubního plaku nijak zásadní. „Plak nedokáže zničit žádná ‚kosmetická‘ chemie, jde to jen mechanicky, tedy pravidelným čištěním správným kartáčkem a správnou technikou,“ vysvětluje stomatolog Radoslav Lacina z Centra dentální péče a kliniky Brandeis Clinic.

Líbání s neandrtálci: co všechno zjistili vědci ze ztvrdlého zubního plaku?

Bez pasty se tedy opravdu obejdete. Ale pokud se pro její použití rozhodnete, musíte ji dobře vybrat. „Složení běžných past je velmi podobné, ale důležité je sledovat množství fluoridů a abraziva. Větší množství fluoridů není vhodné pro děti a pasta s vysokou abrazivitou zase bude poškozovat zuby,“ vysvětluje Radoslav Lacina. Dětem tedy kupujte dětské pasty s nižším obsahem fluoru.

Na jaké látky v zubních pastách byste si měli dát pozor?

Máte rádi bělicí pasty? Ne každý odborník jim věří. „Vyzkoušel jsem levnější i dražší varianty, ale žádný efekt jsem nezpozoroval a na zesvětlení zubů o několik odstínů je nemůžu s čistým svědomím doporučit,“ říká Radoslav Lacina.

Pokud pasta slibuje, že po ní budete mít krásně bílé zuby, neměla by to dělat s pomocí agresivních abraziv, jako je například oxid hlinitý, hydroxid hlinitý nebo uhličitan vápenatý. „Poškozují sklovinu a zvyšují citlivost zubů. Je lepší vybrat pastu s enzymy, u kterých tato negativa nehrozí,“ říká zubní lékař Tomáš Machač, odborný garant značky Splat.

Antibakteriální složky vás mají zbavit škodlivých bakterií v ústech a být tak prevencí například parodontózy. „Často to bývá triklosan, který najdete i v mnoha úklidových prostředcích. Může mít řadu zdravotních rizik, mezi která patří hormonální problémy či poruchy zdraví střev,“ vysvětluje Zuzana Heiník Bělová ze společnosti Beldental.

Při dlouhodobém používání bývá problematický také chlorhexidin. Je velice účinný v boji s parodontálními bakteriemi, ale vysušuje sliznici, zvyšuje její citlivost a může zabarvit sklovinu došeda. „Najdete ho i v některých ústních vodách. Pokud je užíváte dlouhodobě, zničíte si přirozenou ústní mikroflóru. Hodí se krátkodobě, třeba po chirurgickém zákroku, kdy byste si mechanickým čištěním mohli poškodit stehy nebo ránu, ale mají se používat maximálně dva týdny,“ upozorňuje Radoslav Lacina.

Máte lepší pocit z pasty, která pění? „Pěna vyvolává pocit, že je prostředek účinný a zuby dokonale vyčistí. Pěnivá složka ale může vysušovat ústní sliznici,“ varuje Zuzana Heiník Bělová. Platí to pro pěnidlo sodium lauryl sulfát, které může u citlivých jedinců vyvolat například afty. „Bezpečnější a chránící proti zubnímu kazu je sodium lauryl sarkosinát,“ doplňuje Tomáš Machač.

Aby zubní pasta chutnala, přidává se do ní mnohdy i sacharin. Děti pastu ale velmi často polykají, takže je lepší se mu vyhnout – může mít negativní vliv na střevní mikroflóru. Vhodnější jsou výrobky s přírodními sladidly, jako jsou xylitol, mannitol, extrakt ze stévie nebo sukralóza. Ostatně mnozí výrobci dětských past uvádějí, že jsou jejich produkty bez cukru i bez umělých sladidel.

V posledních letech se hodně diskutuje o škodlivosti fluoru – někteří ho považují za toxickou látku, která má negativní vliv na srdce a oběhový systém, může prý vyvolat i žaludeční vředy. To se ale vztahuje jen k vysoké konzumaci! Zubní lékaři fluorid naopak chválí. „Podporuje remineralizaci skloviny, tedy zabraňuje tvorbě zubního kazu. Zubní pasty s fluoridem jsou bezpečné, jen byste je neměli polykat,“ uzavírá Tomáš Machač.

6 mýtů o čištění zubů aneb Můžu jablko místo pasty?