Zubní kaz: Nejběžnější infekce, která se sama nikdy nevyléčí

Zubní kaz je nejčastější důvod bolesti zubů. Jak vzniká? Bakterie z plaku narušují sklovinu, která působí jako ochranná vrstva. Vliv na to, jak moc se zuby kazí, má do jisté míry genetická dispozice a také strava – zásadní jsou zejména cukry, ze kterých bakterie žijí. Jak a proč zubní kaz vzniká, není zcela jasné, ale už v roce 1889 byla vyslovena teorie, že je způsoben kyselinami a činností mikroorganismů, a tento mechanismus je dodnes považován za vysoce pravděpodobný.

6 mýtů o čištění zubů: Můžete jablko místo pasty?

Kaz se vyvíjí několik měsíců až let a problém se dlouho nemusí nijak projevit, stomatolog jej ale může odhalit při preventivním vyšetření, případně na rentgenovém snímku. Bolest zubu kaz způsobuje ve chvíli, kdy proniká do zubní dřeně. Kromě velké bolesti může dojít k otoku, u pokročilých nebo vícečetných kazů je typický také zápach z úst. Sám pacient pak kaz pozná i podle citlivosti zubu na studené a horké, případně i na kyselé a sladké.

Zubař kaz objeví pomocí speciálního zrcátka a dalších nástrojů, někdy je třeba použít rentgen (ten je důležitý zejména pro zjištění problému mezi zuby). Kaz nevyléčí žádné babské rady ani léky na bolest, ty jen na chvíli uleví. Vždy je třeba vyhledat zubního lékaře, který kaz odstraní (vyvrtá) a nahradí ho výplní – používá se amalgám, pryskyřice či cement.

Jaký je rozdíl mezi amalgámem a bílou plombou?

V komplikovanějších případech, pokud se infekce dostala do kořenových kanálků, je třeba kanálky vyčistit, krajní variantou je vytržení zubu. Lékaři také upozorňují, že nevyčištěný plak, záněty dásní a zubní kazy představují velké riziko: nebezpečné bakterie se z nich mohou dostat do celého těla a infekce pak může ohrožovat i srdce. Proto musejí mít lidé, kteří se chystají na nějaký srdeční zákrok, chrup v pořádku.

Nemoci srdce i cukrovku: to všechno způsobuje plak!

Pravidelné čištění zubů a dásní správným kartáček dokáže zabránit plaku poškozovat chrup. Vhodné je přibrat k ústní hygieně i mezizubní kartáčky a dentální nitě. Vhodné je také docházet na dentální hygienu, v případě problémů nebo při počínající parodontóze i několikrát ročně. Hygienik odstraní zubní kámen, který ničí zuby i dásně, a vždy znovu zkontroluje, zda si zuby čistíte dostatečně i na špatně dostupných místech. Správnou techniku čištění vás také naučí.

Kromě toho se doporučuje omezit příjem sladkostí. Když už je sníte, tak si vyčistěte zuby nebo aspoň vypláchněte ústa. Ovšem nevrhejte se po kartáčku hned po jídle automaticky! Například džusy plné kyselin a cukru mají tendenci narušovat sklovinu a okamžité vyčištění by situaci jen zhoršilo. Odložte ho zhruba o půl hodinu, sliny si zatím s největším náporem kyselin poradí.

5 největších mýtů o zubech. Jak často měnit kartáček?

Co vám říkají vaše ústa: čeho si všímat na zubech a dásních a kdy zajít za odborníkem?