Pivem proti infarktu? Co všechno (ne)víte o českém národním nápoji

Pivo milují lidé na celém světě a jen Češi ho vypijí kolem 20 milionů hektolitrů ročně. Je to jeden z nejstarších nápojů, které lidstvo vytvořilo, a hýčká si ho už šest tisíc let. O zlatém moku traduje množství mýtů a polopravd. Může skutečně za „pivní pupík“? Je při hubnutí horší než víno? Zeptali jsme se odborníků, jak je to s pivem doopravdy.

Říkává se, že popíjení alkoholu je nezdravé a nepřináší nic užitečného. Není to však tak docela pravda. I některé alkoholické nápoje obsahují tělu velmi prospěšné látky – například pivo má spoustu vitaminů skupiny B, třeba B1, B2 neboli riboflavin, B6 a kyselinu listovou, která podporuje tvorbu červených krvinek a obnovu buněk v těle. Pouhé popíjení samozřejmě všechny důležité živiny nedoplní, nicméně vypitím jednoho litru piva denně získáte zhruba 20 % denní spotřeby riboflavinu, 30 % pyridoxinu neboli vitaminu B6 a asi polovinu denní dávky kyseliny listové.

„Stejně jako je to s vínem, i u piva platí, že našemu zdraví neškodí, je-li jeho konzumace v přiměřené míře. Dokonce obsahuje kombinaci mnoha výživných látek, vitaminů a minerálů. Podle výzkumů má moderované pití piva vliv na snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění, působí proti vzniku aterosklerózy a zmenšuje riziko infarktu myokardu. V rozumné míře také mírní krevní tlak a hladinu krevního cukru, zklidňuje mysl a působí antistresově. Umírněné požívání piva by se dalo stanovit na 0,5 až jeden litr denně u mužů a u žen zhruba 0,3 až 0,6 litru denně,“ říká praktická lékařka MUDr. Irena Sobotková.

Vypijete-li průměrně půl litru zlatého moku denně, dodáte tělu nejen spoustu vitaminů, ale můžete tak i předejít různým nemocem. „Ze zdravotního hlediska je u piva důležitá jeho antioxidační schopnost. Antioxidanty obsažené v pivu účinně bojují proti volným radikálům, a zabraňují tak jejich škodlivému působení v organismu. Nejdůležitějšími jsou selen, vitamin C a E nebo polyfenoly a flavonoidy. Například ze sladu a chmele pochází široké spektrum polyfenolů, které chrání třeba před aterosklerózou,“ popisuje MUDr. Ondřej Nývlt, předseda Vědecko-lékařské rady Světa zdraví.

Často si lidé myslí, že víno je při hubnutí mnohem vhodnější než pivo. To se však pletou. Litr desítky má zhruba 370 kcal, kdežto litr polosladkého červeného vína 750 kcal. Z bílých vín je na tom nejlépe suché, které má na litr přibližně 670 kcal. Rozhodujete se, zda si dáte sklenku piva, nebo vína? Možná vám pomůže vědět, že dvojka červeného má přibližně 150 kcal a malé pivo (třetinka) pouhých asi 123 kcal.

Také rozdíl v obsahu alkoholu je poměrně výrazný: červené víno se nejčastěji pohybuje mezi 10 až 15 % alkoholu, zato 11stupňové pivo má pouhých 4,6 až 4,9 procenta. Pouze z hlediska glykemického indexu je na tom víno lépe než pivo: červené víno patří do skupiny středního GI, kdežto pivo do vysokého.

Alkoholické nápoje obecně povzbuzují chuť k jídlu. Přibírání jako takové tedy spíš souvisí s pojídáním různých pamlsků, které si ke skleničce každý rád dá. Když si ke každému pivu dopřejete hrstku chipsů nebo utopence, pak kalorický příjem rapidně naroste.

„Pivu není zcela nutné se vyhýbat ani při držení diety, jen je potřeba pít přiměřené množství a pít ho ve správnou dobu. Neobsahuje cholesterol ani jiné tuky a je kaloricky chudší než třeba jablečná šťáva, mléko nebo kolové nápoje. Na druhou stranu má velmi vysoký glykemický index, a tak se příliš nehodí k pití večer,“ doplňuje MUDr. Ondřej Nývlt. Vysoký GI piva vás bude nutit jíst nebo aspoň uzobávat, a proto si pivo nedávejte k večeři, ale třeba po mastnějším obědě. I tučné je lepší konzumovat přes den, tuk navíc stáhne hodnotu GI piva, takže vás pak nebude honit mlsná.

Základem zdravého životního stylu je umírněnost. Pokud tedy nevypijete deset lahví piva denně, nemusíte se bát, že byste kvůli němu ztloustli. Pivo má ještě další výhodu: tvoří ho z 92 % voda, a proto – na rozdíl od jiných alkoholických nápojů – účinně zažene žízeň. Navíc působí močopudně, což zabraňuje vzniku močových kamenů.

Jak to máte s pivem vy?