Zryjte záhony a přidejte hnůj. Úroda bude bohatá

Někdo říká, že podzimní rytí záhonů je zbytečná práce a že půda počká na jaro. Ano i ne. Pokud do záhonů zapracujete hnůj na podzim, přes zimu se rozloží, obohatí půdu o živiny a vy pak můžete zasít do zeminy, která je plná energie a síly. Navíc vám důkladné zrytí ušetří práci na jaře – nebudete mít tolik plevele a i struktura půdy bude kypřejší a příjemnější.

Sklidili jste, ale na záhonech přesto zůstaly stvoly, možná i zapomenuté plodiny a také plevel? Pečlivě vytáhněte plevel i s kořeny, který se právě přes kořen množí – jsou to například bodláky, pampelišky nebo husí noha. Tento plevel raději odvezte do bio odpadu, protože na kompostu by mohl zakořenit a nadále se množit.

Obyčejnou trávu nebo plazivý plevel můžete přidat do kompostu. Případně je rovnou zarýt do půdy, kde se rozloží a obohatí zeminu o živiny. V podstatě tak poslouží jako mulč, podobně jako třeba posečená tráva nebo shrabané listí.

Chlévský hnůj je osvědčené organické hnojivo. Na vsi ho seženete u sedláků, prodává se také granulovaný v zahradnictví. Dávkování záleží na kondici půdy, pokud je hodně vyčerpaná a unavená, počítejte 3 kila na metr čtvereční. Jinak si vystačíte s 1,5 až 2 kily na stejnou plochu.

Organická hnojiva – třeba právě chlévský hnůj – jsou pro půdu nejlepší, protože ji zároveň obohacují o žádoucí humus. Ten zadržuje větší množství vody, a tak rostliny snáze překonají období sucha, respektive nemusíte tolik zalévat. Takto ošetřená půda je také odolnější a kypřejší, protože si v ní libují žížaly a mikroorganismy.

Jaký hnůj ale zvolit? Opět se můžete řídit typem půdy – nebo prostě sáhnout po tom, který je po ruce. Hnůj od kraviček se hodí hlavně pro lehčí půdy. Protože se rozkládá pomalu, je nejlepší vpravit ho do půdy na podzim. Pro těžší půdy je lepší koňský hnůj, případně ovčí. Tyto typy hnoje je možné zarýt i zjara, protože se rozkládají rychleji.

Kterou zeleninu nemusíte sklízet, protože vydrží sníh i mráz?

Hnůj máte. Záhony jsou připravené. Připravte si rýč, případně i rycí vidle a hrábě pro finální úpravu záhonů. Zryjte první řádek záhonu zhruba do hloubky třiceti centimetrů. Do rýhy vpravte rozumné množství hnoje, které odměříte na metr čtvereční.

Pak ryjte další řádku – a půdou z ní zakryjte první rýhu s hnojem. Takto postupujte po celém záhonu. Zeminu z první vyryté řádky si nechte na poslední rýhu. Řádky udržujte v šíři zhruba kolem 25 až 30 centimetrů.

Pamatujte, že vždy se vyplatí hnojit častěji a v menších dávkách. U těžších půd zarývejte hnůj mělčeji, aby je provzdušnil, u lehčích hlouběji. Při rytí můžete společně s hnojem zapracovat i kompost. Zvlášť hutnější půdy je lepší obohatit kompostovanou zeminou, aby se provzdušnily.

Hnůj zaryjte do záhonů, na nichž plánujete pěstovat mrkev, petržel, celer, červenou řepu nebo listové plodiny. Rozhodně pak hnůj přidejte tam, kde mají růst okurky, dýně nebo cukety. Naopak vynechejte záhony, kde se chystáte pěstovat česnek a cibuli – těmto plodinám by dávka hnoje spíše uškodila.

Hnojivo uvítají také jahodníky. Jahodový záhon zbavte plevelu a zapracujte trochu hnoje. Pokud vám hnůj zbude, a ještě budete mít sílu, zapracujte ho i k ovocným stromům.

A jak často zalévat kytky? 8 chyb, které možná děláte i vy.