Žralok ho připravil o nohu a ruku! On je teď chrání

Dospívání Paula De Geldera (42) bylo tak trochu divoké. Bezcílně se protloukal životem, chvíli pracoval jako barman, pak jako neúspěšný raper, dokonce experimentoval s drogami. Vše se změnilo v roce 2000, kdy vstoupil do armády. Toužil po kariéře námořního potápěče a roku 2005 se jím opravdu stal. Byl to splněný sen, který ale trval jen čtyři roky.

Bylo to úplně obyčejné vojenské cvičení, při kterém Paul s kolegy testoval nové technické vybavení. Rutina se ale pro vojáka změnila v boj o holý život. Na 11. únor 2009 Paul De Gelder nejspíš nikdy nezapomene: „Šel jsem pod vodu jen asi na čtyři nebo pět minut. Najednou jsem ale cítil silný náraz. Když jsem se otočil, hleděl jsem přímo do očí obřího žraloka.“

Nic ho nebolelo a okamžitě se v něm probudila touha přežít. „Chtěl jsem od sebe to monstrum dostat, chtěl jsem mu zaútočit na oči, ale nemohl jsem pohnout pravou rukou. Netušil jsem proč, dokud jsem se nepodíval,“ popisuje Paul. Kolem zápěstí a okolo pravé nohy viděl jen ostré žraločí zuby – částí těla vězel v tlamě podmořského predátora. (Víte, který herec ze Hry o trůny má vytetované žraločí zuby?)

Snažil se útočit levou rukou, ale žralok jen pevněji sevřel čelisti – a to byl okamžik, kdy potápěč poprvé ucítil bolest. Šílenou bolest! „Najednou jsem si uvědomil, že není nic, co by mě z jeho sevření dostalo. Prostě jsem to vzdal,“ vzpomíná Paul.

Když se Paul přestal hýbat, žralok povolil sevření. Neoprenový oblek nadnášel, a tak se zraněný potápěč dostal na hladinu. „Začal jsem plavat. Viděl jsem, že pravou ruku nemám, a pravou nohu jsem vůbec necítil. Všude byla krev. Plaval jsem v moři vlastní krve,“ vzpomíná odvážný muž. Nakonec se dostal do bezpečí lodě.

O pravé předloktí Paul přišel už v moři – žralok ho o ně připravil na místě. Nohu se mu lékaři snažili zachránit. „Měl jsem ale poničené snad všechny nervy, svaly, šlachy, všechno, takže bych v ní stejně už nikdy neměl cit, nemohl bych ji ovládat. Rozhodnutí bylo ale na mně,“ vysvětluje Paul. (Bez nohou se dá dělat všechno: modeling i gymnastika.).

Buď mohl mít nefunkční nohu, nebo protézu. „S ní mi lékaři slibovali, že budu do roka chodit a možná i běhat,“ tvrdí Paul. Rozhodl se proto pro amputaci. Nejvíc prý trpěl po operaci. „Dvacet hodin jsem měl strašné bolesti. Prosil jsem matku, aby mi přinesla zbraň, abych se mohl zastřelit. Litoval jsem, že mě ten žralok nezabil,“ vzpomíná bývalý voják pro magazín Men’s Health.

Devět týdnů strávil voják v nemocnici, kde pilně rehabilitoval. Pak byl propuštěn do domácího ošetření a i tady denně cvičil. Po šesti měsících se vrátil do práce. „Vedení mi řeklo, že pokud chci zpátky k námořnictvu, můžu. Sám jsem ale uznal, že na původní pozici už se nehodím, rozhodl jsem se učit mladé potápěče,“ popisuje Paul.

Jeho setkání se žralokem a zázračné přežití vzbudilo velký zájem veřejnosti, a tak Paul De Gelder absolvoval nejrůznější přednášky ve školách, v nemocnicích a podobně, kde o svém zážitku vyprávěl. A čím víc přednášel, tím víc si toho o žralocích zjišťoval – chtěl umět odpovědět na každou otázku, kterou by mu posluchači mohli položit. „Najednou mi došlo, jak nesmírně důležití pro náš ekosystém žraloci jsou. Že udržují moře a oceány ve zdravé rovnováze. A že zabijáci jsme my, lidé. My zabijeme miliony žraloků ročně,“ říká dnes.

A tak se z vojáka a muže, který žraloky doposud pokládal za zabijácká monstra, stal jejich ochránce. V roce 2012 definitivně opustil armádu a věnuje se ekologické osvětě zaměřené na žraloky: „Snažím se co nejvíc šířit povědomí o tom, že žraloky je třeba chránit, nikoli vybíjet. A to bez ohledu na to, že mě jeden z nich připravil o hodně.“

Těžký osud nepřekonal obdivuhodně jen Paul, ale i osm statečných, kteří se narodili v hodně nedokonalém těle.