Zrádná mozková mlha. Hrozí i vám?

Špatně se soustředíte, vynechává vám paměť a býváte roztěkaní? Na vině může být mozková mlha (z anglického brain fog). Z odborného hlediska se jedná o různé dočasné poruchy poznávacích funkcí mozku: myšlení je jakoby zpomalené, vnímání je zkreslené, objevuje se zapomnětlivost, chaotické jednání, někdy dezorientace. Tyto příznaky ztěžují běžné fungování, protože psychicky vyčerpávají. „Pacienti si často stěžují na celkovou duševní únavu,“ potvrzuje Ondřej Šimandl, odborný konzultant z EUC Lékárny v Praze-Malešicích. Co všechno může takový stav vyvolat?

Rozhodně se nejedná jen o obyčejnou „poobědovou“ únavu. Jde o stavy, kdy se třeba snažíte něco říct a docházejí vám slova, která se nevybaví ani po pár okamžicích, nebo kdy v půli věty zapomenete, co jste vlastně chtěli. Trápí vás takové obtíže nápadně často? Přidružuje se navíc dlouhodobá únava a ztráta motivace i chuti do života?

Mozková mlha se může objevovat v těhotenství, v přechodu, při roztroušené skleróze či chronickém únavovém syndromu, při depresi, chudokrevnosti, obezitě či užívání některých léků (např. na spaní, úzkosti či na snížení cholesterolu). Nejčastějším původcem však bývá nevhodný životní styl. Co mozku nejvíc škodí a jak to napravit? Zeptali jsme se neurologa, jak se potíže s mozkovou mlhou řeší v praxi.

Z pohledu neurologa má na vznik mozkové mlhy největší vliv nesprávná spánková hygiena. Jde nejen o délku spánku, ale především o jeho kvalitu. Ta je dána pravidelným střídáním fází hlubokého (non-REM) a mělčího (REM) spánku. „Pokud spíte jen povrchně a přerušovaně, nedojde k potřebné relaxaci a mozek si nedokáže přijaté vjemy dostatečně uspořádat,“ vysvětluje Petr Geier, primář Neurologické kliniky Pardubické nemocnice.

Jak kvalitu spánku zlepšit? Hodinku či dvě před usnutím nastavte klidový režim (tedy žádné civění na TV nebo do telefonu, ale raději četba knihy) a spěte v temné, tiché, chladnější místnosti. Právě kvalita spánku je pro nápravu situace rozhodující, jenom více spát nestačí. Ale nemělo by se to ani přehánět: více než 10–12 prospaných hodin může u citlivých osob vyprovokovat migrénu.

Dalším důležitým faktorem je správné vyvážení pracovní zátěže a stresu. Pokud pracujete duševně, měli byste do denního rozvrhu zařadit relaxační pohybové aktivity. „Jejich typ záleží na každém individuálně, ale obecně by to měl být pohyb nejlépe ve venkovním prostředí,“ radí Petr Geier. Nemusí se přitom vždy jednat o intenzivní cvičení. Někomu stačí procházka, jiný si vyčistí hlavu při kolektivním sportu – jde o to, aby se mozek odpoutal od stresujících myšlenek. Jestliže pracujete fyzicky, má odpočinek obsahovat spíš duševní činnost, tedy kino, četbu, divadlo atd.

Co se týče jídla a pití, platí pro ně obecná doporučení na racionální, vyvážený přístup s dostatkem ovoce a zeleniny. „Každá jednostranná dieta, i když se tváří sebelépe, je škodlivá, protože mozek ke správnému vývoji potřebuje všechny živiny včetně cukru a vitaminů,“ vysvětluje lékař. Vypít byste měli 1,5–2 litry nealkoholických neslazených tekutin denně, a to především dopoledne a brzy odpoledne. Přepíjení není zdravé, podobně jako požívání kofeinových nápojů po 17. hodině.

Zavedli jste všechna doporučení a situace se ani po měsíci nezlepšila? Navštivte lékaře a svěřte se mu, pravděpodobně vám udělá pár testů: jak už bylo řečeno, viníkem může být i vážnější nemoc či užívání některých léků.

Paměť, slovní zásobu i prostorovou orientaci zlepší kvalitní sex!