Hlavní obsah

Zpustlý dům neuvěřitelně prokoukl: Zbourali přístavky a rozzářili koupelnu

Foto: Filip Šlapal, Shutterstock.com

Foto: Filip Šlapal, Shutterstock.com

Manželé se dvěma malými dětmi přestavovali dvě stě let starý dům svépomocí téměř tři roky. Přestože byl ve velmi zpustlém stavu, zaujal je jedinečnou atmosférou. Dnes je z něj úžasné bydlení s trochu toskánským charakterem, kde se v jemné symbióze mísí nové se starým.

Článek

Původně dvoupodlažní rodinný dům byl postaven v letech 1800 až 1850. Patří k němu dvůr, který vyplňuje prostor mezi městskými hradbami a vlastním domem. V průběhu let na něj byly vestavěny různé obytné a hospodářské přístavky přimknuté k obvodové stěně a ohradním či opěrným zídkám. Dům byl dále různým způsobem nevhodně přestavován a přistavován podle potřeb a materiálních možností (či spíše nemožností) doby minulé.

Jinými slovy, když ho investor a poté architekti Martin Beránek a Jan Švestka viděli poprvé, byl v dosti neutěšeném, leckde havarijním stavu a působil až smutně. Zároveň tu však nešlo nevidět a necítit genia loci, což byl nakonec rozhodující faktor, proč se ho majitelé rozhodli koupit a začít s přestavbou.

Zachovat historii a přidat modernu

„Bydleli jsme v bytě 3 + kk a hledali jsme ideální místo pro bydlení. Lákaly nás dvě varianty – loft někde v průmyslovém objektu nebo starší dům ideálně v centru. Tento dům se prodával velmi krátce a měl úžasnou atmosféru,“ vzpomíná majitel.

Oba architekty znal osobně, již dříve pracovali na domě jeho bratra, takže všichni věděli, do čeho jdou. Názorově si jsou blízcí a od počátku se shodli na jasném záměru: kombinaci dvě stě let starého domu s moderní přístavbou.

Foto: Archiv studia

Majitel také opravil a nově ve spolupráci s městem inicioval a doplnil kamennou dlažbu a opěrné zídky v části ulice před domem. Celá ulice tak získala na kráseFoto: Archiv studia

Nerovnosti zůstaly

„To historické, hodnotné jsme se rozhodli pečlivě zdokumentovat a ponechat včetně například dýmníku, tedy dost širokého a hodně místa zabírajícího komína dávno zapomenuté černé kuchyně, nebo původních klenutých stropů v přízemí. Líbilo se nám, že i investor byl pro, ponechat v domě všechny ty křivosti stěn, výklenky a otvory nebo podlahy v různých úrovních. Díky tomu je atmosféra opravdu osobitá a zvláštní – trochu Toskánsko, trochu Slavonice, ale rozhodně žádná tuctovka,“ říká architekt Jan Švestka.

Dům očistili od novodobých nevhodných úprav, a to s respektem ke stávajícím skutečným hodnotám. Ve dvoře zrušili přístavky a zhruba v jejich úhrnné ploše navrhli novou jednopodlažní obytnou část integrovanou dispozičně a provozně do stávajícího domu. „Investor chtěl prostory od začátku vzájemně propojit, provozně jsou jednotlivé zóny odděleny spíše vertikálně, tedy schodištěm. Hlavní obytný prostor se rozšířil a otevřel do relativně slunného dvora, horní patra pak slouží čistě obytným účelům,“ dodává architekt Martin Beránek.

Foto: Archiv studia

V podkroví je ložnice rodičů s okny rozmístěnými tak, aby z postele (MDF Italia) viděli kostel, hvězdy a MěsícFoto: Archiv studia

Významný podíl práce majitelů

Na opravě kleneb či stažení domu ocelovými táhly, aby se „nerozjížděl“ do stran, s architekty spolupracoval statik, který řešil mimo jiné statiku na hradě Bezděz, takže dům byl opravdu v dobrých rukou. Významnou měrou se pak na celém řešení a následném zařízení interiéru podíleli i sami majitelé, ačkoli profesně se věnují jiným oborům.

„Celá příprava, stavba a výběr či eventuálně vlastní výroba nábytku a doplňků nás bavila, design je náš koníček. Rádi kombinujeme staré věci s moderními a manželka navíc maluje, takže můžeme často měnit obrazy a případně je přizpůsobovat interiéru nebo našim náladám. Věděli jsme, že chceme získat příjemné bydlení, kde se budeme cítit svobodně, žádný chladný designový interiér,“ dodává majitel.

Oválná koupelna a výhled z postele

V moderní přístavbě zaujme solitérní elipsoidní prvek koupelny navržené z průsvitného kopilitu, sklobetonového materiálu, který se používá převážně na fasádách. „S nápadem na tento materiál přišli investoři, my jsme vymysleli tvar. Večer se pak celá koupelna krásně rozsvítí a funguje jako velká lampa,“ vysvětluje Martin Beránek.

V prvním nadzemním podlaží je prostorný dětský pokoj, který v podstatě zaujímá celé patro, v podkroví je pak ložnice rodičů. Na přání majitelů jsou tu okna rozmístěná tak, aby z postele viděli významné stavby města, například kostel na kopci, ale také hvězdy a Měsíc.

Foto: Archiv studia

Relaxaci si majitelé užívají ve volně stojící oválné vaně, barevně je koupelna laděna do šedých a bílých tónů, které doplňuje dřevoFoto: Archiv studia

Vizitka studia

Ing. arch. Martin Beránek a Ing. arch. Jan Švestka spolupracují od roku 2007. Oba vystudovali Fakultu architektury ČVUT, Jan Švestka navíc absolvoval stáž na Fakultě architektury TU Wien. Jejich práce byla v soutěži probíhající ve spolupráci s Českou komorou architektů oceněna Zvláštní cenou Centra stavebního inženýrství a. s. a programem Porotherm dům Wienerberger. Více na m-ber.cz.

Jak se vám líbí přístavba a dvorek? A co říkáte na netradiční koupelnu?

Načítám