Hlavní obsah

Zpoždění na zahradě? Tuhle zeleninu ještě stihnete vysít

Foto: Maria Sbytova, Shutterstock.com

Foto: Maria Sbytova, Shutterstock.com

Okurky, dýně, fazole, hrášek, mrkev nebo červená řepa. Tahle zelenina vám naroste, i když ji vysejete teď, v květnu. Co dalšího můžete jako opozdilci vypěstovat? A jak na to?

Článek

Někdy jarní zahradničení zpozdí špatné počasí, letos s našimi plány pořádně zamával koronavirus. Jestli jste se na zahrádku nedostali, protože jste byli v karanténě nebo jste přísně dodržovali veškerá vládní nařízení (nebo se vám zatím jen nechtělo), nemusíte být smutní. Spoustu zeleniny si můžete vysít ještě v průběhu května. Vybrali jsem pro vás druhy, které by neměly chybět na žádné zahrádce.

Mrkev v květnu

Ne vždy platí, že březnový nebo dubnový výsev je nejlepší. Semínka si v zemi stejně počkají na to správné počasí  – na teplo, slunce, déšť. Nebojte se začátkem května vysazovat cibuli ze sazeček nebo naklíčené sadbové brambory. Půda má teď správnou teplotu a rostliny vše doženou.

Klidně vysévejte i mrkev, zvlášť pokud ji chcete sklízet až na podzim a uchovat ji přes zimu (jak skladovat kořenovou zeleninu). Pro brzký výsev na jaře se hodí raná karotka, která je skvělá na vaření i do salátů, ovšem pro pozdní sklizeň a uskladnění je nejlepší mrkev obecná – pozdní odrůda. Buďte ale trpěliví. Semena mrkve klíčí dlouho – tři až čtyři týdny. Záhon s mrkví zalévejte, hlavně při klíčení nesmí semínka uschnout. Až vyraší titěrné rostlinky, záhon poprvé vyplejte, aby plevel mrkev nepřerostl.

Foto: amenic181, Shutterstock.com

Nejčastější je březnový a dubnový výsev. Některým rostlinám ale svědčí spíš květenFoto: amenic181, Shutterstock.com

Zelený hrášek i fazolky

Jestli milujete zelený hrášek, právě teď je čas na výsev. Do země sice můžou semínka už v dubnu, ale květen je díky teplejšímu počasí ještě lepší. Rozdělte si výsev na několik fází s odstupem tří týdnů. Tak si zajistíte postupnou sklizeň.

Poslední várku hrášku můžete vysévat až koncem června, sklízet pak budete v září. Pro sklizeň na podzim vyberte pozdní odrůdy. Hrách nemusí mít samostatný záhon, můžete ho pěstovat ve společnosti jiné zeleniny, třeba celeru, salátů, brokolice, okurek nebo mrkve.

Ve stejný čas můžete vysévat i fazole (dietní luštěniny). Pro ty je skvělá doba zhruba od poloviny května do konce června. V tomto případě není nutné výsev fázovat, protože fazolky budete chtít pravděpodobně sklidit a zužitkovat najednou. Také fazole jsou skvělou plodinou pro společné pěstování. Pěstujte je blízko celeru, brokolice, mrkve, petržele nebo brambor.

Foto: Aleandro, Shutterstock.com

Hrášku a fazoli se lépe daří v teplejším květnu než v ještě chladném dubnuFoto: Aleandro, Shutterstock.com

Co vysazovat po zmrzlých

Existují druhy zeleniny, které mohou na záhony až po zmrzlících. Tři ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác slaví jmeniny v polovině května a potom – od 15. května – už můžou ven i choulostivky, jako jsou rajčata, okurky, papriky nebo cukety (jak je uskladnit a zpracovat).

Na předpěstování rajčat a paprik je už ale pozdě. Sazenice se totiž chystají už od února. Můžete je ale pořídit v zahradnictví a vysadit je ven v polovině května. Nezapomeňte, že potřebují hnojení, aby dobře rostly. Ke každé sazenici proto přidejte na lopatku kravského nebo koňského hnoje.

Cukety, dýně, okurky

Ze semínek ale ještě teď můžete vypěstovat cukety, dýně a okurky! Rostou rychle a zpoždění doženou. Vyberte jim kyprou a dobře prohnojenou půdu a slunečné stanoviště. Vysévat můžete rovnou do záhonu nebo si rostliny předpěstovat v květináči a pak je „přepíchnout“ na záhon.

Cuketám a dýním se dobře daří na kompostu, kde je teplo a hodně živin (co do kompostu nepatří). Malé rostlinky musíte uchránit před slimáky, kteří se vyrojí hlavně po dešti. Pomáhají vyvýšené záhony, aromaterapie (blízkost levandule, tymiánu nebo rozmarýnu) či mechanické překážky jako nadrcené skořápky vysypané kolem sazenice.

Foto: Leptospira, Shutterstock.com

Cuketám a dýním se dobře daří na kompostuFoto: Leptospira, Shutterstock.com

Jak zasít salát

Pokud máte rádi zelené, přidejte k výsevu také saláty. Pořiďte si pozdní odrůdy nebo odrůdy určené pro celoroční pěstování. Pozor, nevysévejte salát na záhon, kam celý den praží slunce, rostl by sice rychle, ale vytahoval by se takzvaně do květu – a když salát kvete, je hořký a nedobrý. Proto mu vyberte místo, kam jde po část dne stín.

Rozhodně nic nezkazíte výsevem rokety, což je listová zelenina na způsob rukoly (bohužel semínka rukoly nejsou v zahradnictví tak často k dostání jako semínka rokety). I roketa může jít z květnového výsevu rychle do květu, proto jí vyberte stinnější stanoviště. Jinak se o ni krom občasné zálivky a vypletí nemusíte příliš starat. Z květnového výsevu budete roketu sklízet na sklonku léta (bylinky, kterým se daří na parapetu).

Méně známá zelenina navrch

Pořád ještě máte na záhonech místo? Přidejte méně známou zeleninu. Vysévat můžete například čekanku, červenou řepu, černou ředkev nebo kedlubny – to vše pro pozdější sklizeň na podzim.

Načítám