Zpoždění na zahradě? Tahle zimní zelenina ještě vyroste

Půda je prohřátá sluncem, a pokud budete semínka zalévat, nic nebrání, abyste na podzim sklízeli plné košíky zimní zeleniny – oblíbená je červená řepa, černá ředkev nebo mrkev. Vysévat můžete i zimní pór, keříčkové fazole, ledový salát, čekanku, rukolu, roketu a polníček.

Kulatá i podlouhlá. Temně rudá. Zdravá. Červená řepa je hodnotná lokální plodina, která dobře uskladněná vydrží až do jara. Bonusem je snadné pěstování. Vysévat ji lze během června a ještě i v červenci. Na růst potřebuje 80 až 120 dní – podle odrůdy a počasí.

Červené řepě se daří v písčité, hlinité i humózní půdě. Je to rostlina druhé trati, což znamená, že byste ji měli vysévat po rostlinách, jež potřebují pohnojenou půdu. Dejte ji třeba tam, kde jste loni pěstovali polní okurky, a využít lze i volná místa, například po ředkvičkách nebo po salátu. Půdu můžete lehce přihnojit, ale nepřehánějte to – stačí ji obohatit kompostem.

Semínka červené řepy vysévejte přímo do půdy. Udělejte si řádky hluboké asi 1,5 centimetru, mezi nimi nechte 30 centimetrů. Až červená řepa vzejde, protrhejte ji na vzdálenost 15 centimetrů.

Se suchem si nemusíte příliš lámat hlavu, červená řepa není náročná na zálivku, ale jednou za dva dny ji raději zavlažte. Mladé listy červené řepy jsou dobré do salátu. Tak si je občas uštípněte.

Tahle štiplavá a výrazná zelenina je spíš lék – v zimě si z ní můžete připravit sirup proti kašli. Je podobně nenáročná jako červená řepa – nepotřebuje zvlášť živenou půdu ani příliš zálivky. Naopak, když má vody moc, může začít uhnívat.

Černou ředkev je možné vysévat až do druhé poloviny července. Semínka vkládejte do řádků, mezi nimiž je mezera asi 30 centimetrů. Až rostliny vzejdou, protrhejte je tak, aby mezi nimi zůstal prostor 15 centimetrů – bulvy tak mají možnost pěkně se zakulatit. Úrodu mohou ohrozit škůdci – proti nim platí vydatná zálivka. Ředkev bude dobře růst v kypré půdě, po dešti ji proto načechrejte a okopejte.

Ředkev znali už staří Egypťané. Podle lidové medicíny má antibiotické účinky, posiluje játra a pomáhá při kašli. Bulvu můžete rozpůlit, do bílé dužiny vydlabat důlek, naplnit ho medem a přes noc nechat v chladu – ráno máte připravený sirup, který bude chutnat i dětem. Anebo si udělejte pikantní pomazánku z ředkve.

Na prázdná místa na záhonech můžete pořád ještě vysévat mrkev – je to také plodina druhé trati, takže potřebuje živiny, ale nesnáší čerstvě pohnojené záhony. Má ráda hlubokou a kyprou půdu, proto ji obohaťte o kompost a pořádně načechrejte. Mrkvi se nejlépe daří na sluncem zalitých místech – budete-li ji pěstovat ve stínu, nebude moc sladká.

Semínka mrkve jsou drobná, opatrně je vysévejte do řádků vzdálených od sebe 15 až 20 centimetrů. Vzešlé malé mrkvičky se jednotí tak, aby od sebe rostlinky byly vzdálené asi 6 až 8 centimetrů. Malé mrkve můžete klidně schroupat a z čerstvé natě si vyrobte pesto. Aby mrkev vyrostla křehká a šťavnatá, potřebuje dostatek vláhy.

Chystáte se ještě vysévat zimní zeleninu?