Zpověď anorektičky: Vážila 33 kg a tři roky nemenstruovala

Mai Kerivel (25) nikdy neměla nadváhu, vždy byla štíhlá. Jenže ve Vietnamu, kam se s rodiči v sedmnácti přestěhovala, si tak rozhodně nepřipadala. „Tam jsou dívky opravdu hubené, mají to v genech. Já jsem si tam ve srovnání s každým připadala tlustá. V tomhle věku je snadné propadnout touze být hubenější a hubenější,“ vzpomíná mladá učitelka. Problém byl ovšem v tom, že když se rozhodla shazovat, rozhodně to nepotřebovala: při výšce 163 cm vážila asi 43 kg.

Znáte 7 výstražných signálů, které značí poruchu příjmu potravy?

Následovaly asi dva roky, kdy v podstatě přestala jíst. Žila jen na vodě, salátu, občas nějakém rajčeti a jablkách, ale to jen výjimečně, protože měla strach, že obsahují cukr a přibere po nich. „Byla to opravdu extrémní dieta. Navíc vše, co jsem snědla, jsem si vážila – i ten salát,“ vzpomíná Mai Kerivel. Během půl roku shodila asi deset kilo, ale i při děsivé váze 33 kg si připadala silná. Zachránila ji jen cesta do Austrálie.

Přečtěte si příběh Karin, jak drsně se léčí anorexie.

Naštěstí v roce 2014 odjela na rok do australského Melbourne a najednou se ocitla mezi lidmi, kteří nejsou tak drobní jako ve Vietnamu. „Až tam jsem si uvědomila, že moje váha není vůbec zdravá. Sháněla jsem si práci, poptávala jsem se v restauracích, kavárnách a pekárnách, ale všude mě odmítali s tím, že jsem na tu práci příliš slabá. Vůbec se jim nedivím, opravdu jsem nevypadala dobře,“ popisuje mladá žena.

Tahle zkušenost jí prý otevřela oči a ona zcela změnila svůj životní styl: „Začala jsem jíst. A když máte anorexii a začnete znovu jíst, přibíráte poměrně rychle. Takže asi po osmi měsících jsem najednou vážila 54 kilo.“

Poruchy příjmu potravy jsou spojené s kriminálním chováním!

Problém ale byl, že se kila neusazovala tam, kde dívka chtěla. „Všechno jsem měla v obličeji a v bříšku. Proto jsem začala chodit na box a hodně rychle jsem se zbavila asi dvou kil čistého tuku,“ vysvětluje Mai Kerivel.

To byl asi první krok k totální přeměně, protože od té doby zdravě jí a také hodně sportuje. V posilovně je v podstatě denně a kombinuje posilování s kardio cvičením. „Jím mnohem víc než moji přátelé, ale také mnohem víc sportuji,“ směje se dívka.

Lola byla tlustá a pak anorektická. Co jí nakonec pomohlo?

Jsou to tři roky, kdy Mai Kerivel vyhrála nad anorexií, ale přiznává, že určité následky si nese stále. „Mám zničený metabolismus, takže mám velké sklony k váhovým výkyvům,“ popisuje s tím, že velmi snadno přibírá. Roky hladovění jsou prý jasně vidět i na kvalitě vlasů. „Také jsem tři roky vůbec nemenstruovala. A i když už se mi perioda vrátila, je mi jasné, že otěhotnět pro mě nebude asi snadné,“ přiznává.

Za touhu po štíhlosti rozhodně neplatí malou daň, i tak je ale šťastná, že boj vyhrála. Už jen to, že našla lásku a má přítele, je pro ni zásadní vítězství: „Když jsem hladověla, můj milostný život byl nulový. Nikdy jsem s nikým nerandila. Ale teď mám přítele. Jsme spolu od té doby, co jsem se vzpamatovala. Pracuje jako osobní trenér.“

A jaký má vzkaz pro všechny dívky, které touží být extrémně štíhlé? „Nikdo není dokonalý a to, že budete hubené, z vás dokonalou osobnost neudělá. Přestaňte řešit, co si o vás myslí druzí, nežijte z názorů ostatních!“

Víte, že srdeční problémy hrozí tlustým i moc hubeným?

S nezdravou touhou po štíhlosti mají zkušenost i mnohé slavné ženy. Takhle třeba mluví Hana Vagnerová (37) o anorexii: Pomohla mi láska a DAMU.