Znáte suché zídky? Jsou krásné i funkční

Asi jste je už někdy viděli. Nedbalé kamenné zídky a terásky, z jejichž spár se derou květy nejrůznějších barev. Možná jste ale netušili, že se jedná o suché zídky. Na první pohled jsou nenápadné, do konceptu zahrady jsou však zpravidla důmyslně zakomponované. Působí dojmem, že už tam stojí dlouhá léta, zub času zahlodal, až nakonec obrostly bujnou květenou. To je však opravdu jen dojem.

Suché zídky jsou postavené či spíše poskládané z kamenů, které nejsou zpevněny pojivem. Pomohou vkusně a elegantně vyřešit terénní nerovnosti či ohraničit záhony a s jejich pomocí lze zajímavě rozdělit prostor zahrady.

Celkové rozměry stavby byste měli přizpůsobit jejímu účelu. Pokud zídkou zamýšlíte stabilizovat mírný svah, musí být rozhodně mnohem robustnější než zídky sloužící jen k rozdělení zahrady na několik částí.

Suché zídky nemají pevné základy, na zvoleném místě je však nutné vykopat zeminu zhruba do 40 cm hloubky. Také pamatujte na to, že zídka by měla být u paty širší než v nejvyšším místě – ideální šířka u paty je 1/3 výšky zídky.

Do výkopu udusejte vrstvu štěrku a drceného kamene. Podklad by měl mít zhruba 15 až 20 cm. Nyní se již můžete pustit do samotného skládání. Na nejspodnější vrstvu, která by měla být částečně pod úrovní terénu, použijte největší kameny. Další vrstvy pokládejte velmi pečlivě, kameny musejí dobře zapadat, nesměji se kývat. Řiďte se pravidlem, že dokud se kámen hýbe, nedávejte další.

Budete-li zídku stavět ve svahu, pamatujte na správný sklon: zídka se má mírně naklánět směrem ke svahu. Prostor mezi zídkou a svahem vysypávejte při stavbě hrubším štěrkem. Zajistí to později odvod vody ze svahu. Na poslední řadu si nechejte velké ploché kameny. Vypadá to efektně a hlavně to zvyšuje stabilitu zídky.

A které druhy kamenů jsou pro stavbu suché zídky vhodné? Ideální je břidlice, pískovec, andezit nebo vápenec.

Ačkoliv suché zídky nejsou spojeny klasickým pojivem, vyplňujte hned během skládání prostory mezi kameny vhodným substrátem. Jeho složení je jednoduché: jeden díl zahradní zeminy a jeden díl směsi štěrku a písku. I tady ale platí otřepané „všeho s mírou“. Rozhodně se nesnažte množstvím substrátu „zachránit“ pevnost zídky. Je to přesně naopak – příliš mnoho substrátu by vlivem vody její bytelnost ohrozilo.

Se samotným osazováním můžete začít již při stavbě zídky a do vysypávaných spár rovnou vysadit rostliny – kořenové baly pak pevněji drží a ulehčíte si tím pozdější práci. Když budete sázet již do déle stojící zídky, vyberte si vždy vhodnou mezeru mezi kameny – nejlépe spáru podloženou jiným kamenem. Některý drobnější kámen můžete i vyndat – u dobře postavené zídky stabilitu neohrozíte. Bezprostředně po výsadbě nezapomeňte na závlahu. I když se na zídkách daří druhům, které mnoho zálivky nepotřebují, na začátku to bez ní nepůjde!

Suché zídky nabízejí útočiště mnoha zajímavým druhům, navíc vedle těch rostlinných se zde bude líbit i některým zástupcům živočišné říše – třeba ještěrkám. Na místě s dostatkem slunečního svitu se můžete směle pustit do pěstování i těch teplomilných rostlin, kterým se u vás nejspíše dosud nedařilo. Kámen na slunci totiž funguje jako sluneční past (tj. vyvýšené místo, na které dopadne co nejvíc slunečního záření). K osázení využijete nejrůznější skalničky, půdopokryvné nízké rostliny a dřeviny, menší jarní cibuloviny, kobercové trvalky a okrasné trávy. A na stinných místech se bude dařit kapradinám, mechům či jiným stínomilným trvalkám.

Jaké rostlinky se hodí na slunnou zídku a které do polostínu?