Znáte druhy soli? Zjišťovali jsme, jestli jsou ty dražší i zdravější!

Kuchyňská sůl je sloučenina sodíku a chlóru. Těží se buď v dolech, vzácněji i lomech, nebo se získává z mořské vody. Těžená kamenná sůl je nejlevnější, koupíte ji již za sedm korun za kilogram. Prodávaná sůl má různou hrubost, může být bezbarvá, šedavá kvůli obsahu jílu, načervenalá od krevelu, hnědá díky obsahu živce… A jaké druhy soli na trhu jsou?

Zvláštním druhem je vakuovaná sůl, která se vyrábí odpařováním ze solanky, získané z dolů po napuštění vodou. Vakuovaná sůl se během výroby čistí od všech usazenin a příměsí. Její cena se pohybuje kolem 30 korun za kilogram.

Získává se z mořské vody, obsahuje přírodní jód a minerály – i když ne tolik, aby se do ní další jód ještě nepřidal uměle. Cena mořské soli se pohybuje kolem 20 korun za kilogram, ale za ručně sbíranou a chemicky neupravovanou variantu můžete zaplatit kolem 200 korun.

Díky obsahu železa má narůžovělou barvu. Těží se v Pákistánu na úpatí Himálají. Obsahuje 84 přírodních složek a minerálů, včetně hořčíku, draslíku, vápníku, sodíku, fosforu, zinku, selenu, jódu a mědi. Žádné další látky se do ní nepřidávají. Za kilogram zaplatíte kolem stovky.

Jde o sůl uzenou na dřevě. Má intenzivní chuť, čili se jí používá jen trocha – k přípravě masa, omáček. Jde o gurmánskou záležitost, za kterou zaplatíte od 500 korun za kilo.

Podobné je to i s bambusovou korejskou solí, která se peče v dutině bambusu spolu s jílem, který jí během pečení předá minerální látky. Použít se dá nejen do jídla, ale i na léčení. Stojí kolem 800 Kč za kilogram.

Jde o sůl, která se za ideálních podmínek tvoří na mořské vodě, odkud se ručně sbírá. Nijak se neupravuje. Právě proto stojí kolem 150 korun za 100 gramů. Používá se na již hotová jídla.

Lávová sůl s vysokým obsahem síry a dalších minerálů, která má černou barvu a výraznou chuť a vůni po vajíčkách. Protože má nižší obsah sodíku, hodí se při dietách omezujícím sůl. Lze ji použít i při léčbě zažívacích a střevních potíží. Stojí kolem 350 korun za kilogram.

Denně jíme asi tříkrát víc soli, než je doporučená dávka, tedy kolem 15 gramů místo maximálně pěti. „Přesolení organismu zvyšuje krevní tlak, podporuje vznik nemocí srdce a cév. Vede k osteoporóze, zatěžuje ledviny a přispívá k nevhodným stravovacím návykům,“ říká endokrinolog a obezitolog MUDr. Petr Hlavatý.

„Stačí snížit dávku soli o tři gramy denně, a pacientům s vysokým krevním tlakem se sníží systolický tlak o 5 až 7 torrů a riziko mrtvice klesne o třináct procent,“ uvádí MUDr. Marie Nejedlá z iniciativy Vím, co jím a piju a vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ.

Není prokázáno, že by některý druh soli byl zdravější než jiný. Výhodou je, pokud obsahuje další minerály, jako mořská či himálajská, a naopak neobsahuje éčka – i v soli totiž mnohdy najdete protispékavé látky jako uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý. Naopak zdraví – hlavně štítné žlázy – má prospívat přidání jódu.

„Ani běžně dodávaná mořská sůl není čistě přírodní, ale upravuje se a přidává se do ní jód. Druhy jako himálajská, černá a podobně? Proč platit tolik peněz za to, co vám vlastně škodí? Není třeba totiž vůbec dosolovat jakékoli pokrmy, sůl, tedy chlorid sodný, je přirozeně přítomen v řadě primárních potravinářských surovin a kromě toho jde o konzervační prostředek, který je přidáván do řady potravin," upozorňuje agrární analytik Petr Havel.

Dokážete si odpustit některé pokrmy jen proto, že je v nich moc soli? Napište nám!