Znásilnění! To se mně nemůže stát?

Pokud se stanete terčem pokřiku kolemjdoucí party či jednotlivce, prostě přejděte na druhou stranu, nereagujte. Vyhněte se bezdomovcům a povalečům, opilcům. Raději obloukem, bez urážky - právě jste se chystala přejít, zabočit. Můžete také předstírat, že jako právě zvoníte na své známé u dveří domu - násilník má pak dojem, že s někým „do zvonku" hovoříte. Získáte tím čas na rozmyšlenou - buď půjde někdo kolem nebo to vezmete úprkem. Případně se tváříte, že vám zazvonil mobil a mluvíte do něj tak dlouho, dokud se neocitnete v dohledu hloučku lidí, tramvajové zastávky...

To, že je nebezpečné jezdit stopem, bychom měly mít už všechny zakódované. Nikdy ale neškodí zopakovat to dospívajícím dcerám. Jestli se někomu vydáváte všanc, pak je to člověk, ke kterému přistoupíte do auta. Podobně nepřehledná situace je v parcích, kde ani kolemjdoucí nemusí rozlišit laškování milostné dvojice od útočníkova obtěžování. Po setmění se křovinatým oázám určitě vyhněte!

Samostatnou kapitolou je - pro dnešní ženu samozřejmá - jízda autem. Stejně jako to, že nestopujete, je samozřejmé, že neberete stopaře. Další zónou, kde si dávejte pozor, jsou parkoviště. Z těch podzemních jde strach sám o sobě, ale i na veřejném povrchovém parkovišti, kde není jasné osvětlení, si pořádně prohlédněte okolí a dříve, než nastoupíte do vozu, zkontrolujte i zadní sedadla. Nebezpečí může číhat i v dopravních prostředcích. Dbejte na to, abyste v tramvaji, ve vagonu metra, či ve vlakovém kupé nebyla úplně sama. Ne že by vám spolucestující pomohl, ale potenciální násilník se bude bát svědků.

Žena se může pokusit o fyzickou obranu, psychologicky útočníka zmást nebo se spasit útěkem. „Někdy může nejpřirozenější reakce - volání o pomoc, vést naopak k tomu, že se vás útočník pokusí umlčet za každou cenu," varuje psychiatr Jan Cimický. Místo „pouhého" znásilnění tak může dojít i k vraždě. „Troška psychologie, pokud jste jí v takové chvíli schopna, může zabrat víc," radí psychiatr. Podle soudních spisů je znám případ, kdy se žena vyhnula znásilnění tím, že násilníkovi vysvětlila, že má právě menstruaci, venerickou chorobu, je těhotná... Záleží na vaší výřečnosti a pohotovosti, možná to zní strašně, ale není špatné, mít takový monolog natrénovaný. Pro všechny případy...

Asi to není návod pro každého, ale odpor muže, takový odpor, aby po vás přestal toužit, můžete vzbudit tím, že začnete zvracet, předstírat duševní chorobu, můžete se pomočit, hystericky rozesmát... „Je jasné, že v okamžiku napadení se takové věci těžko realizují, ale můžete mít svůj nastudovaný scénář, který vám dá potřebný klid k tomu, abyste ho realizovala," radí psychiatr Cimický.

Další z vyzkoušených praktik je, projevit své sympatie. Ráda byste si to s ním „rozdala", ale manžel je poblíž a je žárlivý, ráda si s ním domluvíte schůzku na jindy... Sama jste takového samce už dávno chtěla vyhledat. Pokud si natolik věříte, že psychologická řešení vynecháte a spolehnete se na svou fyzičku, potom se osvědčily kromě sprejů i paralyzátory, deštník, klíče, kabelka...

„Je to paradoxní," potvrdila nám gynekoložka MUDr. Věra Strakatá, „ale znásilněné ženy se, narozdíl od násilníka, stydí přiznat, co se jim stalo. Při tom to nejmenší, co pro ně v danou chvíli můžeme udělat, je, že vyloučíme nechtěné těhotenství či pohlavní choroby. Jsme tu proto, abychom pomáhali, nikdo se jí nebude posmívat, a taky se to od nás nikdo nedozví!"

To je docela podstatné. Každý, tj. policie, psycholog, lékař, se vám pokusí jen pomoci. Pomůžete i vy tím, že přispějete k dopadení pachatele proto, aby nemohl svůj čin zopakovat. Pokud se ale přesto ostýcháte o svém zážitku mluvit, zkuste telefon.

Člověk, který vás takovýmto způsobem napadne, bude mít pravděpodobně fyzicky navrch. To základní, co pro svou ochranu můžete udělat je, že vás nezastihne nepřipravenou. Pokud budete mít v hlavě připravený scénář, jak se s takovou situací vypořádat, máte náskok a šanci.

Napište nám o vašem příběhu. Ubránila jste se? Jak jste to dokázala? Poraďte ostatním na info@prozeny.cz, ať jsme připravené!