Zmatené počasí: Jakou úrodu můžete čekat po rekordním jaru?

Podivný průběh jara doznívá ještě teď, v létě. Sklizeň se posunula o čtyři, místy až o šest týdnů dopředu. A to přesto, že zima se dlouho nechtěla pustit své vlády. Ještě začátkem dubna bylo chladno. Zahrádkáři nervózně obcházeli záhony a čekali, kdy budou moct vysít. „Buď v klidu, příroda to dožene,“ řekl mi táta, když jsem zmrzlými prsty vysévala semínka mrkve. Příroda to dohnala. Mrkev je už teď tak velká, že se za ni nestydím.

Zimu naráz vystřídaly letní teploty. „Jaro bylo silně nadprůměrné. Vegetační vývoj se posunul asi o čtyři týdny. Česko bylo najednou žluté, jak kvetla řepka, k ní se přidaly další rostliny, třeba borovice,“ připomíná Petr Dvořák, tiskový mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu.

Už v květnu byly na loukách byliny, které ještě měly čas. Hojně kvetla například třezalka, svatojánská bylina, jež bývá až koncem června. K ní se přidal třeba řebříček. Lípa a černý bez kvapně vykvetly a brzy své květy začaly měnit v plody.

„Všimla jsem si, že kuličky černého bezu už pomalu chytají barvu, přitom jejich čas je až na sklonku léta,“ říká aromaterapeutka a bylinkářka Michaela Nováková. Teplo ovšem nedrželo žezlo pořád. Vysoké teploty vystřídalo ochlazení. „Polovina července už byla v teplotním normálu, srážkově byl ale podprůměrný. Pro zbytek měsíce znovu očekáváme nadprůměrné teploty,“ upřesňuje předpověď Petr Dvořák.

O časovém posunutí přírody vědí zahrádkáři i včelaři. Ke sklizni jsou připravené salátové okurky, červenají i rajčata, která loni byla až v srpnu. „Všímám si toho, že vše je na zahradě dříve, ale nějak tomu stále nemohu uvěřit. Okurky i fazole jsem poctivě dala až po půlce května, jak se správně má, a raději jsem neriskovala. Ale vím, že hodně zkušených zahrádkářů to letos risklo a sklízeli okurky daleko přede mnou,“ říká Veronika Kyčera, která zahradničí a píše blog Sláma v botách.

Z počasí byly zmatené také včely, které už pomalu končí se snůškou. Když v dubnu začalo léto a vše rozkvetlo, včelstva na rychlé oteplení zareagovala masivním plodováním. Jenže vývoj včely dělnice trvá 21 dní. Důsledkem toho bude letos medu méně, ale někteří včelaři tvrdí, že by měl být kvalitnější.

„Na květech třešní, jabloní a jiných ovocných stromů nebylo vidět včelu. Příroda se s tímto jevem asi nesetkala poprvé a přepnula na náhradní opylovací program. Tak velké a sladké třešně jsme ještě neměli, jablek je nasazeno, že se větve prohýbají, plané špendlíky lámou větve. Třešně nebyly červivé – vrtule třešňová to také nestihla,“ říká Petr Texl z redakce Moderní včelař.

Z dozrávajícího ovoce se radují palírny i vinaři. Jedno z lidových pořekadel říká, že „jen v červencovém žáru bude dobré ovoce a víno“. Podle zahrádkářských knih měly například angrešty dozrávat až v polovině července, ale mnohde byly sladké už v červnu.

Snad všechny ovocné stromy mají nasazeno na plody. Zdá se, že hojně plodit budou i ořešáky. „Všimla jsem si, jak letos vše bujně kvetlo, u nás nasadily květy i stromy, kterým jsme hrozili poražením, i ty, které nikdy nekvetly,“ říká Michaela Makulová a dodává: „Osobně jsem se poučila z loňského roku, kdy jsme neměli ani jablko a celou zimu jsem je musela kupovat a opravdu něco zavařím. Je to taková investice, kdyby byl zas rok špatný. Už nám třeba dozrávají borůvky a ty bývají až v srpnu. Zkrátka bude podzimní ovoce dřív.“

Ti, kteří žijí blízko přírodě, ví, že každý rok je jiný. Zatímco jedno léto je hromada rajčat, další rok jich může být málo, ale zase bude třeba spoustu jablek. Příroda dává podle svého uvážení.

A když zalistujete starými hospodářskými kalendáři, do nichž si naši předci drobným písmem a obyčejnou tužkou zaznamenávali každodenní počasí, zjistíte, že výkyvy existovaly i před sto lety. Zima a déšť na jaře bránily výsevu obilí, nebo bylo naopak horko příliš brzy, jako je tomu letos.

„Vrcholné léto má trvat od plného květu lípy malolisté až do začátku sklizně ovsa. Předci mívali rok podle přírody, a ne že rok v přírodě se přizpůsoboval kalendáři,“ uzavírá Michaela Makulová.

Letošní posun bude mít pravděpodobně jeden velký bonus – plné lísky ovoce. A příroda? Ta se s tím zase srovná.

A co myslíte vy, byly takové teplotní výkyvy vždy, nebo se týkají jen posledních let?