Zlozvyky, kterými si omlouváme naše nefunkční vztahy

Strach, finance, malé děti. To je jen malý výčet důvodů, proč spolu dva lidé zůstávají, i když jim vztah už dávno nefunguje. Podvědomě tuší, že to je na nic, ale vypěstovali si jakýsi obranný mechanismus. Mají návyky, které jim pomáhají tu mizérii tolik nevnímat. Tohle je pět nejčastějších z nich.

Jako by přestali vnímat věci tak, jak ve skutečnosti jsou. Odmítají vidět, že je s jejich vztahem něco špatně, přesvědčují sami sebe, že takhle to prostě chodí, takhle to má po tolika letech každý, před veškerými negativy zavírají oči. „Popírání reality ale dotyčného stojí hodně sil a energie. Zpravidla dlouho drží, ale vnitřní nespokojenost uvnitř bobtná,“ říká koučka partnerských vztahů Kateřina Matláková ze Školy pro ženy.

Jsou to ty navenek ideální vztahy, co se najednou zhroutí jako hrad z karet, a to třeba jen kvůli naprosté maličkosti, která v tu chvíli poslouží jako rozbuška.

Podvědomě ví, že vztah jim nefunguje, nijak je nenaplňuje. Místo, aby to ale řešili, vybudují si zástupný zájem. Soustředí se na cokoli jiného než na oblast lásky. Vrhnou se do práce, začnou skákat padákem, hrát šachy, prostě cokoli. A to je zcela pohltí. „Unikají tam, kde nemusí vidět, že je jejich vztah nefunkční. Odvádí pozornost od toho, co je ničí,“ vysvětluje terapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy Lucie Mucalová.

Ale spokojeni stejně nejsou, pořád je tam něco, co jim chybí. „Aby byl člověk šťastný, potřebuje vyváženost, harmonii ve všech oblastech života,“ dodává Lucie Mucalová.

Jako by si fakt, že jim to doma neklape, užívali. Se svými problémy se netají, naopak je s velkou ochotou detailně popisují. Vysvětlují, jak je to ničí, ale musí to vydržet například kvůli dětem. Staví se do role mučedníka, odmítají přijmout jakýkoli podíl na vině, že vztah nefunguje.

Chtějí slyšet váš souhlas a pár slov o tom, jak vám je jich líto. Je to ale jen způsob, jak si alespoň na chvilku zvednout sebevědomí, dokázat si, že oni nejsou ti, kteří něco pokazili. Tohle je ale náplast, co moc dlouho nevydrží.

Tohle mu ani nebudu říkat, přesně vím, jak by zareagoval. O tohle ho nepoprosím, stejně to neudělá. Jen z toho, jak se tváří, vím, co si myslí. Tyhle předpoklady vás možná ušetří nějaké té hádky, ale to není žádná výhra. Když se o věcech nemluví, tak se nikdy nevyřeší. „Nikdy nemůžete vědět, jak to ten druhý má, jak se cítí. A pokud tu jistotu začnete nabírat, ten druhý rezignuje a raději vše odkýve,“ vysvětluje Lucie Mucalová.

Koneckonců si odpovězte na otázku, k čemu vám tyhle odhady jsou? Činí vás šťastnými? „Nebo chcete změnu? Pokud ano, tak musíte dát tomu druhému prostor,“ dodává Lucie Mucalová.

Už počtvrté tento týden přišel partner domů opilý a byl na vás hrubý. Ale vy ho stejně omlouváte. Nemyslel to tak, má to v práci těžké, potřeboval se odreagovat. Nebo s vámi skoro nemluví, ale vy kamarádkám říkáte „no jo, typický chlap, jak má zapnutou telku, nic jiného nevnímá." A smějete se, tvrdíte, že vám to nevadí.

Je to vlastně jen jiná podoba bodu jedna. „To, že partnerovo chování omlouváte, vlastně znamená, že nechcete vidět skutečnost. Udržujete se dobrovolně v iluzi, ale emoce ošálit nelze. Čím víc popíráte realitu, tím hůř se cítíte a tím destruktivněji přemýšlíte,“ varuje Kateřina Matláková. I tady je prostě jen otázka času, kdy to ve vás bouchne.

Taky žijete ve vztahu, který moc nefunguje?