Článek
Jak je život s nerozhodným mužem náročný, ví pětatřicetiletá Marika. Její muž je typický váhavec. Velkou zátěžovou zkouškou pro ni prý bylo zařizování společného bytu.
„To byl děs. Jen z něj dostat, jaké by chtěl podlahy, jaký se mu líbí gauč, prostě cokoli, to bylo naprosto nemožné. Když už nějaké rozhodnutí učinil, desetkrát ho změnil a pak to stejně zakončil slavnou větou ,já prostě nevím´. Byt jsme naštěstí zdědili po babičce, nedovedu si představit, že bychom si měli nějaký kupovat, to by určitě nezvládl,“ líčí Marika.
Kde se to v některých mužích bere? Proč nejsou schopni toho slavného chlapského bouchnutí do stolu? A dá se to změnit?
Příčiny hledejte v dětství
Zní to jako ohraná písnička, ale i problémy s rozhodováním mají své kořeny v dětství a ve výchově. „Činit rozhodnutí neumí lidé, kteří se bojí udělat chybu a nést za ni zodpovědnost. Tento mnohdy podvědomý strach je pro ně tak silný, že je paralyzuje a oni si opravdu připadají v rozhodovacím procesu jako ve slepé uličce. Váhavé vzorce chování vznikají zpravidla v dětství,“ potvrzuje kouč partnerských vztahů Kateřina Matláková ze Školy pro ženy.
Rozhodnutí ve vztahu by měla být společná, jenže co když jich není váš partner schopen?Foto: Thinkstock
Možností, jak k tomuto „poškození“ došlo, je několik:
- Podceňování – „Je to výsledek výchovy, kdy bylo dítě vedeno cestou nízkého sebevědomí, pochybování o jeho výkonech a schopnostech,“ upřesňuje kouč partnerských vztahů Lenka Černá.
- Nezájem rodičů – Příčina může být i v tom, že se rodiče dítěti málo věnovali, nešli mu příkladem. Nemělo prostě od koho okoukat, že je potřeba se občas umět rozhodnout.
- Špatná zkušenost – Vše může tkvět i v tom, že v dětství daný muž učinil nějaké rozhodnutí, s nímž má spojenou nepříjemnou emoci. „Dítě se kupříkladu pro něco rozhodlo a následně za to dostalo třeba vyhubováno od rodičů, nebo se ošklivě zranilo, bylo vystaveno posměškům a podobně. Kombinace rozhodnutí a nepříjemného zážitku mohla být pro dítě natolik traumatizující, že si dětská mysl vytvořila ochranný mechanismus. Ten pak způsobí, že se jedinec podvědomě vyhýbá tomu, co mu v minulosti přineslo nepříjemné pocity,“ vysvětluje Kateřina Matláková.
Jak s ním vydržet
Je celkem logické, že váhaví muži přitahují hlavně dominantní ženy. Ale to je cesta do pekla. „Nejhorší je tento typ člověka pro ženy, které jsou přímé, aktivní a cílevědomé – umí si jít za svým. Možná budou mít chvíli trpělivost, časem ale stejně vybouchnou a budou mít pocit, že je partner brzdí,“ říká Lenka Černá.
Nátlak rozhodně nefunguje! Zkuste to pomalu a u menších rozhodnutí, třeba se časem váhavec osmělíFoto: Thinkstock
Jenže nutit muže k větší aktivitě nefunguje, stejně jako není rozumné vše dělat za něj. „Když na něj budete tlačit, bude pod obrovským náporem a jeho rozhodnutí by ve finále mohla potvrdit jeho obavy. Pokud ale žena bude rozhodovat za něj, usne na vavřínech a žena bude mít pocit, že vedle sebe nemá skutečného muže,“ říká Kateřina Matláková.
Cesta je jen jedna. Chce to nechat muže rozhodovat v méně závažných věcech a následně jej ujistit o tom, že rozhodl dobře. Tím bude postupně získávat sebevědomí a mohl by svůj strach časem prolomit. Možností je samozřejmě i odborná pomoc. „Když se odhalí zdroj jeho chování, dá se odblokovat a určitým praktickým mentálním tréninkem se dá vytrénovat naopak rozhodnost a jasnost v názorech,“ dodává Lenka Černá.
Znáte někoho takového? Vydržely byste s mužem váhavcem?
