Pár let s Goebbelsem zničilo život jí i jejím nejbližším. Jak žila a skočila Lída Baarová?

Všichni ji známe jako Lídu Baarovou, ale její rodné jméno znělo Ludmila Babková. Narodila se v září 1914. Její otec byl magistrátní úředník, umělecké vlohy zdědila nejspíš po mamince, operní pěvkyni.

Tehdy ještě Ludmila studovala gymnázium, navštěvovala hodiny tance a v roce 1930 přešla na hereckou konzervatoř. Tu ale musela poté, co natočila první film, opustit. Bylo to v roce 1931, kdy také odstartovala její zářná kariéra.

Z Lídy Baarové se velmi rychle stala opravdová hvězda. Z 30. let jmenujme například filmy Šenkýřka U divoké krásy (1932), Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932), Jsem děvče s čertem v těle (1933), Grandhotel Nevada (1934) či Dokud máš maminku (1934).

Její talent v kombinaci s velkým sex-appealem ji dostal i za hranice tehdejšího Československa. V letech 1935 až 1938 točila v Německu, a to i několik filmů ročně. Někdy v té době dostala i nabídku do Hollywoodu, ale odmítla ji. Tehdy se nechtěla vzdát slávy a popularity, na kterou už byla zvyklá, nechtěla začínat zase někde od nuly. Později to označila za největší chybu svého života. Nemohla ale tušit, jak složité období ji čeká a že za velkou louží by si takové trápení nejspíš ušetřila.

Jak být co nejvíc sexy? Napodobte tyhle hvězdy.

S kariérou to šlo sice dobře, ale Lídě Baarové život jednoznačně komplikovala láska.

Měla vztah s filmařem Karlem Lamačem (†55), herec Vlasta Burian (†70) se kvůli ní dokonce chtěl rozvádět a pár let žila s německým hercem Gustavem Fröhlichem (†85), to v době, kdy natáčela v Německu.

Jeden muž jí ale život zkomplikoval opravdu zásadně. Byl to tehdejší říšský ministr propagandy Joseph Goebbels (†47). Ve 30. letech měl moc nad veškerým filmovým průmyslem a do krásné Baarové se zakoukal. Tisk psal, že jsou milenci, ale Baarová to popírala a tvrdila, že se znají pouze pracovně. Do všeho se nakonec vložil sám Adolf Hitler (†56), který jí nařídil, aby s Goebbelsem, který se chtěl kvůli ní rozvést, přetrhala veškeré vztahy a v roce 1939 musela opustit i Německo.

Nicméně v rámci poválečného vyšetřování pak Baarová poměr s vrcholným nacistou přiznala. Omlouvala to tím, že na ni ministr tak moc a tak dlouho naléhal, že prostě podlehla. „Zájem pana ministra o mne se projevoval víc a víc různými pozváními nebo květinami k premiérám. Na všechny moje premiéry chodil, kruh se kolem mne stále více a více svíral. Bránila jsem se…, ale neubránila,“ uvedla herečka v protokolu.

Baarová natáčela do roku 1941, dokud nebyl na území protektorátu filmový průmysl zakázán. Poté odešla do Itálie, kde chvíli ještě točila, a ještě před koncem války se vrátila do Československa.

Po válce uprchla do Německa, odkud ji ale američtí vojáci poslali zpět. V roce 1946 byla zatčena za podezření z kolaborace. Za mřížemi strávila 16 měsíců, a i když byla všechna obvinění nakonec stažena, tento zážitek už z paměti nikdy nevymazala.

Navíc v té době přišla o matku, která při jednom z výslechů týkajících se její dcery dostala infarkt. Situaci nezvládla ani hereččina sestra Zorka Janů (†24). Poté, co ji jako sestru kolaborantky vyhodili z divadla, spáchala sebevraždu.

Zhruba rok poté, co Baarovou propustili z vězení, se provdala za Jana Kopeckého, potomka slavného loutkáře, zaníceného komunistu a stalinistu. Po únorovém převratu spolu utekli do Rakouska, ale manželství to nebylo vůbec šťastné.

Když se rozešli, Baarová našla lásku u lékaře Kurta Lundwalla, s nímž strávila 23 let. Když v roce 1972 zemřel, už se nevdala a zůstala sama.

Ani poslední roky svého života ale nežila Baarová v míru. Strávila je ve svém bytě v Salcburku, zdraví jí selhávalo a propadala čím dál víc závislosti na prášcích a alkoholu. Krásná a oslavovaná herečka nakonec zemřela sama a opuštěná, a to přesně před dvaceti lety.

Seznamte se s hvězdami s krutým osudem. Kolik bolesti unesou slavní?