Článek
Flirt je hra. Ženy to tak alespoň berou: zájem mužů jim lichotí a potřebují si jednou za čas potvrdit, že kdyby chtěly, kdyby jen kývly prstem... V naprosté většině případů ovšem žena vůbec neuvažuje o tom, že by tohle nezávazné laškování dovedla až do konce, tedy k souloži. Jak to ale vnímají muži? Může flirt přimět násilníka k činu? A mají pravdu lidé, kteří říkají, že si za to napadená žena vlastně „mohla sama“?
Flirt není hlavní příčinou
„Přehnané upozorňování na sebe může zvýšit pozornost sexuálního agresora a bezesporu patří k rizikovému chování. Nicméně oběti těchto mužů jsou i zcela nenápadné ženy, takže pocity viny po napadení násilníkem nejsou na místě,“ říká doktorka Laura Janáčková, vedoucí oddělení somatopsychiky VFN Praha. A dodává: „Se sexuálním násilím se setkáváme i v partnerských vztazích, a v těchto případech flirtování rozhodně nebylo hlavním vyvolávajícím faktorem.“
Potvrzuje to i Kristýna Ciprová z Gender Studies, koordinátorka programu Stop znásilnění: „Ke znásilnění dochází nejčastěji mezi lidmi, kteří se znají, v rámci domácího násilí, partnerství nebo čerstvě rozvedeného manželství.“
Muži čtou vyzývavé chování ženy mnohem přímočařeji. Proto, dámy, pozor na to, čeho chcete flirtem dosáhnoutFoto: Thinkstock
Říkala si o to!
Flirtování není podle Kristýny Ciprové žádnou omluvou pro muže, který se dopustil sexuálního násilí. „Bohužel, muži mají dojem, že násilí je za určitých okolností dovoleno. A vnímá to tak i společnost,“ říká odbornice. Přijde-li ho nahlásit zraněná žena v roztrhaných šatech, která byla přepadena v parku, dostane se jí účasti a policie i veřejnost ji bere vážně. Pokud je ale znásilněna mužem, kterého si pozvala domů na skleničku, cítí kolem sebe nevyslovené: čemu se diví, vždyť si o to říkala!
Podle odhadů kriminologů se někdy v životě setká se sexuálním násilím každá čtvrtá žena, nahlášeno je ale pouhých 8 procent všech případů. A nelze se tomu divit. To, že ženy říkají ne, a přitom myslí ano, je všeobecně rozšířený mýtus.
Vášeň není příčinou znásilnění
„Rozpálila ho doběla, a on se pak nedokázal ovládnout.“ To je další z nebezpečných omylů, které nahrávají představě, že si žena znásilnění svým vyzývavým chováním způsobí. Hlavním motivem u sexuálních násilných činů ale ve skutečnosti nebývá, alespoň ve většině případů, milostná touha. „Znásilnění je využíváno jako zbraň, která má pokořit a způsobit bolest. Jedná se o násilný čin, kdy je sexu použito jako zbraně. Zásadní motivy pro znásilnění jsou vztek, sadismus a siláctví,“ uvádí Kristýna Ciprová v publikaci Pod hladinou: fakta a mýty o znásilnění.
Došlo k nejhoršímu? Podle odborníků jsou za znásilnění ve většině případů zodpovědní mužiFoto: Thinkstock
Opatrnost je stále nezbytná
Bohužel, podle odborníků není možné vysledovat jednoznačné signály, které by vás mohly varovat, že ten zábavný chlapík, se kterým jste protančily večer, je schopný vám ošklivě ublížit. A i když to není fér, je tedy lepší s nebezpečím tak trochu počítat. To znamená užít si flirt, ale nevystavovat se rizikovým situacím: nezůstávat s mužem o samotě, nezvat ho k sobě, nechodit samy domů a podobně.
Mějte na paměti, že útočné chování významně podporuje alkohol či jiné drogy – může se tak k nepoznání změnit i někdo, koho poměrně dobře znáte. Agresivní bývají i nejistí, nesebevědomí muži, posílení alkoholem. Pokud jsou vám projevy zájmu vašeho společníka nepříjemné, dejte mu to najevo, jednoznačně a nahlas. A co nejrychleji zatrubte na ústup.
Stalo se vám někdy, že jste to přehnaly s flirtem a musely se bránit nechtěným důvěrnostem?
