Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve zdravém a fungujícím vztahu to vypadá tak, že veškeré neshody, problémy či odlišné pohledy na věc se řeší klidnou, rozumnou diskusí. Ideální výsledek je pak dohoda, s níž jsou spokojeni oba. Občas to tak samozřejmě nefunguje, ale cení se i snaha.
Jenže pokud jste takzvaná žena vyděračka, platí u vás úplně jiná pravidla. Nic se neřeší racionálně ani kompromisy, ale jen emoční manipulací: přes citové vydírání, vyhrocené emoce, potoky slz, ukřivděné pohledy, významné mlčení a hluboké vzdychání i osudová ultimáta. Právě tak tyto ženy dostanou partnera přesně tam, kde ho chtějí mít. (Pokud se tedy nechá.) Výhra to ale není, a to ani pro něj, ani pro ni. Naopak – oba jsou na cestě k bolestivému a nehezkému rozchodu.
Pláč, výčitky i výhrůžky
Zpočátku to může vypadat neškodně, protože přece každá žena občas pláče, je to koneckonců „něžné pohlaví“. Jenže časem slz přibývá a brzy se bez nich neobejde žádná situace, při níž je potřeba něco rozhodnout.
Ale nejde jen o pláč. Dovedete si třeba představit muže, jak odchází od ženy, která ho urputně prosí, aby ji dnes večer nenechával samotnou? Že ho moc miluje, stýskalo by se jí a touží se jen a jen přitulit do jeho náruče? Může mít v plánu cokoli, ale nejspíš zůstane doma.
A co teprve partneři žen, které používají ten nejtěžší kalibr, a to výhrůžky a ultimáta? Velmi emotivně působí dramatické věty typu „Jestli teď odejdeš, už se nevracej“, často si takové dámy berou jako rukojmí děti. A který slušný chlap a milující otec by riskoval, že už „děti nikdy neuvidí“?
Kde se takové chování bere?
Odborníci se shodují, že přebornicemi v tomto manipulativním chování jsou ženy, které nestihly vyspět. Jsou to pořád malé rozmazlené holky, nezodpovědné princezny, jež zapomněly vyrůst a mají pocit, že můžou mít cokoli, co si zamanou. Kořeny mají tyto způsoby především v dětství – nejspíš tohle vyděračství fungovalo na jejich rodiče. „Jde o ženy, které se jako malé naučily, že brek a vyhrožování zafungovalo, a proto je jejich mozek vede k uplatňování těchto postupů i v dospělosti. Když se k tomu přidá špatná zkušenost z nějakého vztahu, bolest z rozchodu a podobně, dopadá to takhle,“ vysvětluje životní kouč Aleš Kalina.
A proč to dělají? Vždy je to snaha vyhnout se nějaké bolesti, která může mít mnoho podob. Ale nejčastěji jde o důsledek nízkého sebevědomí a strach, že je partner opustí a najde si jinou. A tak mají hrůzu z toho, že by šel s kamarády na pivo (stoprocentně by tam potkal jinou ženu), vadí jim, když něco není po jejich (protože je to přece důkaz, že je muž nemiluje) a podobně.
A co na to muži
Říkáte si, proč to muži tolerují a nechají s sebou takto manipulovat? Většina se schová do svého vnitřního světa, před výlevy partnerky se obrní, přečkají je jako bouřku. Občas, když je toho moc, možná bouchnou do stolu a na pivo s kamarády jdou, ale nic víc. Veškeré pocity v sobě potlačují (pro klid v rodině, z vlastní pohodlnosti, kvůli dětem…), což do budoucna nevěstí nic dobrého.
Neřešení problémů, jejich zakopávání pod postel a setrvávání ve vztahu za každou cenu (kvůli dětem, kvůli tomu, co by řeklo okolí) bohužel patří k častým nešvarům. Končívá to buď bouřlivým a bolestným rozchodem, když už je všeho moc. Nebo v sobě partner veškerou nespokojenost dál a dál potlačuje, hledá všemožné drobné úniky, ale ve výsledku žije nespokojený a nešťastný život, což se samozřejmě podepisuje na jeho psychice i fyzickém zdraví.
Řešení existuje
Nic není neřešitelné, jen je potřeba chtít. Jako první krok ke změně je samozřejmě nutné, aby si žena uvědomila, že ve vztahu uplatňuje manipulaci. Sama to ovšem nejspíš nezvládne – zrcadlem by jí měl být právě partner. Jenže když se proti jejímu chování téměř nikdy neohradí a plní její přání bez velkých problémů, tak proč by se měla měnit? Vždyť všechno tak skvěle funguje! Pokud ale k tomuto prozření dojde, je možné zničit vadné vzorce chování z dětství a přepsat je těmi správnými. Někdo to zvládne sám, jiný s pomocí odborníků, ale šanci na úspěch má každý.