Článek
Je jedno, co špatné naladění vašeho drahého způsobilo, jde jen o to, jak mu co nejrychleji vrátit úsměv na tvář. Protože koho by bavilo odnášet to za neschopné podřízené, nebo namachrované šéfy, či to prostě schytat za několik špatných řidičů, které po cestě z práce váš partner potkal? Takhle bojují s partnerovou špatnou náladou naše čtenářky.
Hybaj šlapat!
Dvaatřicetiletá Judita to má celkem snadné, tedy minimálně v létě či na jaře. „Jakmile přijde přítel s blbou náladou, hned ve dveřích mu na hlavu vrazím cyklistickou helmu, mrsknu po něm dres a šortky, a normálně ho vyhodím ven, aby šel na kolo a to naštvání pěkně rozjezdil,“ popisuje Judita. Přiznává, že občas musí být dost tvrdá, protože se partner vzpouzí, ale nakonec vždycky vyhraje.
Ovšem v zimě se to u nich doma otočí. „To na kolo nemůže, takže jak vidím, že je načuřený, sbalím si rychle sportovní tašku a mizím do posilovny. Takže v zimě jsem v kondici já, v létě zase partner,“ směje se Judita.
Kalorické mlčení
Pokud má šestačtyřicetiletá Jarka plnou lednici, případně něco dobrého v troubě, je naprosto v klidu. Na jejího manžela totiž dokonale funguje jídlo. „Když se přižene a je na zabití, okamžitě mu zacpu pusu nějakým dobrým jídlem. Za dvacet let, co s ním žiji, se mi nestalo, že by to nezabralo,“ popisuje Jarka. Je to prý podobné, jako když dítěti dáte oblíbenou hračku. „Jen tady je to místo chrastítka třeba řízek,“ dodává Jarka.
Pětiletý štít
To třiatřicetiletá Katka se rovnou přiznává ke zbabělosti. Když má její manžel špatnou náladu a hrozí, že by si ji na ní chtěl vybít, volí ústup a na bitevní pole vysílá jiného pěšáka. „Okamžitě za tatínkem vyšlu našeho pětiletého syna, jemu totiž manžel nikdy neodolá. Jakmile se na něj syn usměje, oblaží ho nějakým vtipným moudrem, je po blbé náladě,“ říká Katka. Mírně se ale děsí okamžiku, kdy jejich synek dospěje a místo roztomilého klučiny budou mít doma teenagera s ještě horší náladou, než bude mít tatínek.
A co děláte vy, když přijde váš muž se špatnou náladou?