Ženy slídí, muži křičí aneb Ničí žárlivost i váš vztah?

Říká se, že muži žárlí na bývalé partnery svých přítelkyň a ženy spíš na potenciální milenky, tedy ženy, s nimiž jejich partner nikdy nic neměl, ale mohl by mít. Podle odborníků to sice není železné pravidlo a výjimky existují, ale určité zákonitosti tu jsou. Jaké?

Dalo by se říct, že muži žárlí, protože případná partnerčina nevěra pro ně není jen milostné zklamání a bolestná zrada, ale také obrovský útok na jejich ego. Ne že by dámy nebyly ješitné a jejich ego při případné nevěře netrpělo, ale pánové k tomu mají větší sklony. Studie odborníků z amerických a nizozemských univerzit z roku 2013, kterou vedla Kate A. Ratliff z floridské univerzity, zjistila, že jakmile je mužské ego jakýmkoli způsobem „ohroženo“ ze strany žen, trpí víc, než když ženské ego zraní muž. Jakýkoli úspěch svých partnerek (ať už jde o výhru v kartách nebo o manželčin postup v práci) pánové vnímají jako své vlastní selhání. A teď si představte, když jde o možnou nevěru.

Jak se projevuje ženská, a jak mužská žárlivost? Obecně by se dalo říct, že ženy jsou úskočnější a častěji se snaží žárlivost maskovat. Prohlížení kapes, rychlá kontrola mobilu, ověřovací telefonáty či esemesky, nejrůznější otázky typu „a co ta pěkná blondýna od tebe z práce, také na té služebce byla?“, to jsou typicky ženské metody (kterých jsou ale samozřejmě schopni i někteří muži).

Pánové na to jdou většinou víc zostra. „Co je to za chlapa, že ti píše v deset večer?“, „o co tomu pitomci jde, že se na tebe furt usmívá?“. Takhle reagují pánové (ne vždy a ne všichni samozřejmě).

A je tu ještě jedna rozdílnost (pomineme-li patologické žárlivce). V rovině jakési „běžné“ a „společensky únosné“ žárlivosti většinou pánové žárlí v reakci na něco, co se doopravdy stalo, kdežto ženy jsou schopné si žárlivost v podstatě vyfabulovat z ničeho. Muže naštve číšník, který po vás pomrkává, kolega, který vám často volá, nebo kamarád, který vám poslal kytku. Ženy mají větší představivost a tendence si malovat všechny možné (i nemožné scénáře). Není to „usmála se na tebe, proto žárlím“, ale spíš „mohla by se na tebe usmát, proto žárlím“. Jedno je ale potřeba na jejich obranu říct – jsou mnohem víc emočně vnímavé a často podvědomě vidí signály, které na první dobrou vidět nejsou, jednoduše ten ženský šestý smysl dost často funguje.

Jak se s nevěrou vypořádávají ženy, a jak muži souvisí s tím, co za nevěru vůbec považují. Experti z katedry psychologie z Norské univerzity vědy a techniky v Oslu před pár lety průzkumem potvrdili, že pro muže je mnohem horší fyzická nevěra partnerky (měla sex s někým jiným, a to je realita), pro ženy pak spíš nevěra emoční (je to zrada z oblasti porozumění, jestli šlo o sex není tak podstatné).

Souvisí to samozřejmě s tím, že ženy jsou emocionální a muži spíš rozumoví, ale podle vědců je za tím i prapůvodní biologické nastavení. Muži si v sobě nesou odvěkou touhu šířit svůj genetický materiál, proto mají jakýsi prastrach, zda jsou skutečnými biologickými otci svých dětí. Ženy naopak hledají muže ochránce, který se o ně, a především o jejich děti, postará, proto se bojí hlavně toho, že je muž přestane milovat a své emoce věnuje jiné.

Otázka i odpověď jsou tedy jasné: Žárlí muži jinak než ženy? Ano – mužům většinou vadí až fyzická nevěra, kdežto ženy za ni považují už citovou blízkost. Na otázku „proč“ by se ale odpověď nelišila. Za žárlivostí bez důkazů stojí podle psychologů vždy komplex méněcennosti. „Velmi často lidé žárlí z důvodu nízkého sebevědomí. Nevěří si, nevěří svým kvalitám a téměř v každé osobě vidí ohrožení,“ tvrdí rodinná terapeutka Lucie Mucalová.

Jednoduše řečeno, když si nejste vědomi své vlastní hodnoty, nevěříte, že byste mohli být pro někoho dost dobří (hezcí, chytří, zábavní) a budete žárlit. A je jedno, zda jste muž či žena. Nízké sebevědomí  v kombinaci s nepříjemnými milostnými zkušenostmi, nejhůř právě s nevěrou, to je pak to pravé peklo.

A jak se žárlivosti zbavit? Jednak na sobě pracovat, nejlépe s pomocí zkušeného terapeuta a pak si s partnerem často povídat. „Otevřená komunikace s partnerem je základ. Když se vám třeba nelíbí, že si partner dopisuje s kolegyní, řekněte mu to. Povězte mu, jaké pocity to ve vás vyvolává. Mluvte o tom. Je to zdravější cesta, než to v sobě dusit, a pak se nechat pohltit emocemi a vybuchnout,“ dodává terapeutka osobního rozvoje Klára Gelnarová.

Jak jste na tom se žárlivostí? Žárlíte víc vy, nebo partner?