Článek
Ženy jsou na sebe až nezdravě přísné! Neustále si za něco nadávají a jejich sebekritičnost strmě stoupá. Nejde jen o vzhled, ale i o oblast mateřství, práce a peněz. Přišla s tím studie, kterou zveřejnil britský deník Daily Mail.
Smutná čísla
Podle průzkumu mezi dvěma tisíci zástupkyněmi něžného pohlaví vzešlo, že se průměrná žena za něco zkritizuje nejméně osmkrát během jediného dne. A začínají s tím v podstatě okamžitě po probuzení, 46 procent dotazovaných si minimálně jednu výtku uštědří před půl desátou ráno.
Jedna ze sedmi žen dokonce uvedla, že si za něco nadává v podstatě neustále, a 60 procent žen tvrdí, že čas od času přijde den, kdy jsou k sobě extrémně kritické. Smutné je i to, že se 42 procent dam přiznalo k tomu, že se sice umí skvěle zkritizovat, ale pochvalu samy sobě nikdy za nic neuštědří.
A nejde jen o klasické věty typu: „Bože, ty jsi tak tlustá!“, které samy sobě říkají při pohledu do zrcadla, ale také o nepříjemné pocity třeba při kontaktu s jinými ženami. Jsou to pocity méněcennosti, kdy si říkají: „Vedle Marie prostě vypadám děsně, ona má styl, jsem jak její chudá příbuzná.“
A projevuje se to i tím, že neumí přijímat komplimenty. Místo, aby je potěšily a poděkovaly za ně, reagují tím, že rychle upozorní na nějaký svůj nedostatek. Někdo jim pochválil nové šaty, ale ony neřeknou: „Jé, díky, to je od vás milé, také z nich mám radost.“ Spíš: „Hm, díky, ale možná kdybych zhubla pět kilo, nevypadala bych v nich jako kredenc.“
Proč?
Vědci mají teorii, že za vše může dnešní uspěchaná společnost, která je založena především na vizuálních vjemech a sebeprezentaci na sociálních sítích.
Důležité je pro nás to, co vidíme, ne to, co se může někde skrývat. Takže obdivujeme modelku vystavující na sociálních sítích své dokonalé křivky, ale fotka neupravené vědkyně s mastnými vlasy nás ze židle nezvedne. Ten lék na rakovinu, co právě hledá, totiž není vidět.
To je samozřejmě z jisté části pravda, ale určitý společenský tlak tu vždycky byl a také vždycky bude. „Společnost vám diktuje, jak máte vypadat, a vy zas věříte tomu, že je dobrý nápad snažit se být takové, jak vám to ta společnost vytyčuje. Ale podle mě vždy bude nějaký tlak. Teď máte být štíhlé a sexy, za 50 let třeba zas budete muset být tlusté a dobře vařit, a za dalších 50 let zase něco jiného. A je na vás, jestli se tím necháte semlít, nebo si ustojíte svou vlastní jedinečnost,“ říká psycholožka z Centra pro zvyšování psychické odolnosti Katarína Filasová.
Zbytečné pranýřování
Faktem je, že extrémní sebekritičnost nebývá žádným přínosem, ba naopak. Málokdo totiž tuhle vlastnost přemění ve vytyčení si cíle a osobní růst. „Většina lidí si spíš vynadá, jak to, že nejsou takoví, nejde jim tamto a podobně. Tím se ale v podstatě akorát spráskají a jejich energie jde dolů. Je to takový moderní způsob středověkého bičování se,“ vysvětluje Katarína Filasová.
Podle ní by si lidé měli v prvé řadě uvědomit, že pokud se jim na nich samotných něco opravdu nelíbí, musí místo nadávání si hledat spíš způsob, jak to změnit. „Jediné, co může přinést změnu, je, pokud začnete jinak jednat, jinak fungovat,“ dodává Katarína Filasová.
A samozřejmě jde i o to nenechat se světem internetu a sociálních sítí oklamat. Není vše tak, jak vypadá. Vaše známá se na vás sice zrovna usmívá z fotky ze svého luxusního domu, ale není ta vila vykoupena třeba večery o samotě, protože její muž musí vydělat na vysokou hypotéku?
A co vy? Jak moc přísné na sebe jste?