Žena s brilantním mozkem: Co všechno dokáže její paměť?

Paměťovému sportu se Michaela Karsten (50) začala věnovat v roce 1998 a od té doby posbírala řadu ocenění. Protože na soutěžích dosáhla nejvyšších cílů, začala své know-how předávat dál. Co všechno její práce obnáší a jak může váš mozek ovlivnit stres?

Jste promovaná lékařka. Zajímal vás lidský mozek už při studiích? 

Ano, už od prvního ročníku medicíny si tento orgán lidského těla a celý nervový systém získal můj obdiv a respekt. Je neuvěřitelné, jak necelé kilo a půl, na první pohled prapodivné hmoty, toho tolik dokáže. Je fascinující, co se v něm skrývá jak obsahově, tak funkčně. Odborníci ho pro vysoký obsah vody přirovnávají k nasáklé houbě. A přitom v této „houbě“ je přibližně 100 miliard neuronů. To je podobné množství, jako je hvězd v naší galaxii.

To si lze opravdu jen stěží představit. Kdy jste se poprvé seznámila s paměťovým sportem? 

Do roku 1998 jsem absolutně netušila, že něco takového existuje. K tomuto koníčku mi před více než 20 lety otevřel cestu můj současný manžel a já mu za to z celého srdce děkuju. Když mi na sobě poprvé ukázal, čeho je lidská paměť schopná, tak jsem na něj s otevřenou pusou zírala a nevěřila jsem, že bych někdy něco podobného dokázala také. Krůček po krůčku a cíl za cílem jsem se vypracovala až na světová kola, kde jsem pak měla možnost dosáhnout všech možných nejvyšších ocenění.

Říkáte, že jste na něj zírala s otevřenou pusou. Co přesně vás fascinovalo? 

Nešlo mi na rozum, jak je možné si za necelé dvě minuty zapamatovat stomístné číslo, a to dokonce ve správném pořadí číslic. To prostě nesedělo k informacím, kterých se mi dostávalo z lékařských a odborných knih o paměti. Jediné, co mě tehdy v této souvislosti napadlo, bylo, že musí spadat do kategorie některých super nadaných autistů. Ale to on není, to mohu skutečně potvrdit. Za všemi našimi paměťovými výkony stojí pravidelný trénink a paměťové techniky.

Dá se pomocí takových technik zvýšit i hodnota IQ?

O pár bodů se navýšit dá, protože se vedle paměti trénuje i kombinační myšlení a vizualizace. To jsou schopnosti, kterých je třeba v psychologických IQ testech využít. Sama jsem těmito testy prošla a výsledek mě přivedl až do organizace Mensa ČR.

A podělíte se o výsledek i s námi? 

To vám neprozradím, je to naše kouzelné tajemství s manželem, který je také členem Mensa International. Vzájemně své IQ neznáme a myslím si, že to tak zůstane až do konce našeho krásného společného života, a je to tak správně. Jsou důležitější jiné aspekty než jenom výše IQ.

To samozřejmě respektuju. Zajímalo by mě, zda si může paměť vytrénovat úplně každý? 

Mohu se vyjádřit pouze ke skupině lidí v produktivním věku a teenagerům, kteří jsou mými klienty. Zde moje zkušenost říká, že každý zdravý jedinec (bez mentálního postižení), který se rozhodne pro paměťový trénink, zkvalitní nejen svoji paměť, ale rozvine také další schopnosti, které nám náš mozek nabízí.

Jaké konkrétně? 

Patří mezi ně třeba koncentrace, logické myšlení, kreativita nebo vizualizace. Obrovskou výhodou tohoto tréninku je také to, že se celý učební proces zkracuje a vědomosti se ukládají do dlouhodobé paměti pevněji a na delší dobu. Snižuje se tedy zapomínání.

Existují nějaké triky na doma, kterými bychom mohli paměť zkvalitnit? 

Rozlišují se podle věku jedince, ale pro všechny je důležitý jeden základní bod. Ten naše paměť potřebuje pro správné fungování: je třeba získat vitalitu, životní energii. A té se dá v různém věku odlišně docílit.

Mohla byste uvést nějaký příklad? 

Mladším ročníkům stačí prokládat práci nebo učení pravidelnými pauzami, které by měly, co do činnosti, být pravým opakem toho, co doposud vykonávaly. Kdo seděl, měl by se o přestávce dostatečně hýbat. Přestávky u náročnějších úkolů doporučuju provádět již po 20 až 30 minutách, u průměrně náročných by to mělo být nejpozději po 45 minutách. Dospělým bych doporučila zamyslet se nejen nad kvalitou spánkové hygieny, ale také nad stylem stravování. Správnou stravou se dá hodně docílit.

A paměťové techniky se můžeme naučit třeba přímo u vás. O kolik procent je možné svoje schopnosti vylepšit, když se poctivě vrhneme do tréninku?

U začátečníka mohu hovořit o minimálně sto- až dvousetprocentním zlepšení za týdny až měsíce. Ale je to individuální. Tento nárůst ovlivňují různé faktory, jako jsou pravidelnost používání technik, motivace, věk nebo životní styl.

Jak tomu bylo u vás, když jste s tréninkem začínala? 

Veškeré své počáteční tréninky jsem si poctivě zaznamenávala a z analýzy výsledků jsem zjistila, že po 48 hodinách tréninku jsem dosáhla 500% nárůstu paměťového výkonu. Dokonce jsem v této záležitosti vypracovávala nárůstovou křivku paměťového výkonu pro známého amerického psychologa, pana profesora Karla Anderse Ericssona.

To je obdivuhodné. Ostatně to, že máte brilantní mozek, dokazují nejrůznější ocenění, která jste posbírala na soutěžích. Jak to na takových akcích probíhá? 

Paměťových soutěží se účastní soutěžící téměř ze všech koutů světa. Kdo chce soutěžit, musí si nejdříve osvojit pravidla 10 disciplín. Jsou zaměřené na schopnost pamatovat si slova, čísla, abstraktní obrazce, jména, smyšlená historická data a další. Podle disciplíny se pak soutěží buď kratší dobu, nebo i několik hodin. Je to koncentrační maraton a jen ti, kdo umí s paměťovými technikami opravdu zacházet, umí je kombinovat a vědí, jak dosáhnout plné koncentrace, se dostávají až na stupínky vítězů. Je to skvělý trénink vůle, disciplíny a samozřejmě především paměti. Atmosféra na soutěžích je nádherná a také velmi neobvyklá, protože v průběhu disciplín musí být v sále naprosté ticho.

Proč už na ně nejezdíte? 

Protože jsem na světových kolech dosáhla všech možných nejvyšších ocenění a moje motivace se přesunula jinam. K lidem, které bych to mohla naučit. Proto se tomu nyní věnuju profesně – pracuju jako mezinárodní lektorka paměťových schopností a souvisejících témat.

Představíte našim čtenářům ve stručnosti svůj projekt Brillant Brain? 

Jde o vzdělávací projekt, který se specializuje na rozvoj řady kognitivních schopností, jako je například učení, pamatování, emoce, motivace. Budovala jsem ho s expertkou přes emoční inteligenci Jitkou Ševčíkovou a loni se k nám přidala další lektorka Jitka Jungmannová. Její specializací je vizuální komunikace. Semináře vedeme jak pro firemní klientelu, tak i pro veřejnost.

Současná situace ve školách nás dokonce přivedla k vytvoření seminární akce „V pohodě na třetí“, která je připravena nejen pro dospělé, ale také pro teenagery ve věku 15 až 18 let. Právě s nimi vedlo naše trio intenzivní rozhovory, abychom přesně zjistily, jaké jsou jejich současné potřeby.

Dnešní doba klidné mysli příliš nenahrává. Může mít na paměť negativní vliv například stres? 

Krátkodobý stres o nižší intenzitě může paměť aktivovat, protože vede ke zvýšení koncentrace. Ale extrémní akutní či chronický stres je pro paměť škodlivý. To je i neurovědci prokázáno. Proto je třeba se s ním naučit včas pracovat, než nadělá v těle škody, které mohou být i nenávratné. Je široká paleta technik, jak se stresem pracovat.

Ovládáte je i vy? A co tyto techniky umí?   

Ano, jsem například licencovanou trenérkou autogenního tréninku a progresivní svalové relaxace. To jsou techniky spadající pod uvolňující pedagogiku. Jsou velmi přínosné a tělu dělají moc dobře. Vyrovnávají nervový systém a zklidňují mysl. Navíc se jimi také trénuje koncentrace. Jedinci, kteří inklinují ke stresu, by se tímto tématem měli určitě zabývat.

Vraťme se ale k vašim paměťovým úspěchům. Jaký je váš rekord? A tím myslím třeba i osobní, který zrovna nebyl pod dohledem porotců…

Mám svůj osobní privátní rekord v číselné disciplíně, kde jsem si za pět minut zapamatovala 240 decimálních číslic ve správném pořadí. Také vlastním soutěžní rekord v pamatování binárních čísel, kde jsem si ve správném pořadí zapamatovala celkem 1 665 číslic za dobu 30 minut.

To je neuvěřitelné! Když už jsme u těch čísel, máte nějaké oblíbené?   

Ano, je to sedmička.

Proč zrovna sedmička? 

Těch důvodů je víc. Celé dětství jsem žila v domě na 7. poschodí a dívala jsem se na svět z výšky, která mne okouzlovala. Ten pohled na život z ptačí perspektivy mi zůstal dodnes. Také je 7 nejdůležitějších mentálních schopností pro skvělou paměť. A do třetice všeho dobrého, naše krátkodobá paměť je schopna si za krátkou časovou jednotku zapamatovat v průměru 7 informačních jednotek.

Jste maminka dvou teenagerů, a protože jsou oba jejich rodiče paměťovými mistry, musím se zeptat, jestli po vás nadprůměrné paměťové dovednosti zdědily? 

Myslím, že kvalitní paměť mají. Určitě má na tom podíl genetika, výchova a znalost paměťových technik. Znají je už od mladšího věku. Dceru jsem dokonce už jako třináctiletou brala na univerzitní semináře, kde jsem o technikách hovořila. Už zde od studentů nasála nadšení k těmto učebním strategiím. Letos maturovala z angličtiny a také se stala první osobou, která na jejím gymnáziu maturovala z latiny. K tomu hovoří plynule německy a samozřejmě i česky. Syn hovoří také čtyřmi jazyky. Naučili se je z velké části i díky paměťovým technikám, které využívají dodnes třeba na slovíčka nebo v dějepisu na historická data.

Už zbývá čas jen na poslední otázku: čemu se momentálně věnujete a co plánujete do budoucna? 

Přípravám na zmiňovanou letní akci „V pohodě na třetí“ a na dokončení svého studia mentálního koučinku v Düsseldorfu, které mi covidová doba prodloužila. A co se plánování budoucnosti týče, právě současná doba mi ukázala, jak je důležité nedělat dlouhodobé plány a raději zůstat myslí v přítomnosti. Vše může být jako mávnutím proutku za pár dní jinak. Dělám teď raději jen krátkodobé plány a sázím na svoji kreativitu, pracovitost a schopnost přizpůsobit se změnám.

Které části těla mohou hodně vypovědět o vaší inteligenci?