Zelenina do stínu. Co vám poroste i bez přímého slunce?

Myslíte si, že vám ve stínu nic neporoste a že si všechny rostliny lebedí jen ve výhni? Mýlíte se. Není stín jako stín. Některý je pro rostliny dokonce příjemný! V průběhu roku se navíc podmínky na zahradě mění: zatímco brzy na jaře je lepší pěstovat salát na sluncem zalitých záhonech, v parných letních dnech mu vyberte raději polostín, aby rychle nevytáhl do květu, protože pak je nahořklý. (Víte, proč k salátům vysadit tymián?)

Jinými slovy, některá zelenina pěstovaná ve stínu je kvalitnější a bohatší na vitaminy, než kdyby vyrůstala na slunci, které by ji zbytečně vyčerpávalo a vysušovalo. Když dobře poznáte svoji zahradu a zjistíte, jak se točí slunce, můžete podmínky využít pro své zahradnické úspěchy.

Pro zahradnické potřeby byste se měli naučit rozlišovat typy stínů – existují tři. Jako polostín bývá označována plocha, kde rostliny nejsou výhni vystavené celý den. Pět až šest hodin sem svítí slunce, nejvíce kolem poledne. Ráno a v pozdním odpoledni slunečních paprsků ubývá.

Mozaikový nebo také světlejší stín znamená, že záhony jsou stíněné korunami stromů a stín na rostliny dopadá podle toho, jak se točí slunce. Tento typ polostínu bývá považovaný za nejpřirozenější a pro rostliny je nejpříjemnější.

Posledním typem je plný hluboký stín, který jde například od hustého živého plotu nebo zídky. Pokud se na tato místa sluneční paprsky nikdy nedostanou, bývá zde vlhko a nevlídno. Tady se zelenině nedaří, porostou tu jen vybrané druhy okrasných rostlin.

Mezi druhy zeleniny, které potřebují hodně slunce, patří rajčata, papriky nebo dýně. V polostínu možná po čase dozrají, ale nebude to žádná hitparáda. Proč se tedy nezaměřit na zeleninu, která si vystačí i s polostínem nebo mozaikovým stínem?

Pozorujte zahradu a zjistěte, kolik času na ní slunce stráví. Vůbec nejméně slunečního záření, třeba jen dvě hodiny denně, potřebují asijské druhy listové zeleniny. Příkladem je mizuna, která se trochu podobá roketě a rukole – ty si vystačí jen se třemi až čtyřmi hodinami slunce denně. Platí to i pro salát, kapustu nebo špenát. Tomu svědčí polostín znamenitě, protože listy jsou pak šťavnatější a křupavější.

Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější. Kdyby ale měla slunečních paprsků málo, nebude tolik sladká.

Pět až šest hodin slunce bohatě stačí brukvovité zelenině. Směle proto v polostínu pěstujte květák, brokolici, růžičkovou kapustu či zelí. Polostín prospěje také pórku.

V polostínu porostou i některé bylinky. Středomořské rostliny, jako je levandule, tymián nebo rozmarýn, nedostatkem slunce netrapte, ale vypěstovat si můžete řadu jiných. Polostín bude svědčit kerblíku, jenž připomíná petržel a jeho zelené listy chutnají lehce nasládle. Když na něj bude svítit slunce jen několik hodin, budou jeho listy voňavější a šťavnatější. (Postavte si praktickou bylinkovou spirálu.)

Podobné podmínky vyhovují i libečku, jemuž se přezdívá maggi. Je velmi aromatický a používá se hlavně pro dochucení polévek. Zvládne i plné slunce, ale lépe mu bude v polostínu – listy zůstanou chutnější.

Polostín nebo stín ocení také máta, jíž vyhovuje vlhké stanoviště. Klidně ji vysázejte kolem zídek nebo v koutech zahrad, kde by jiné rostliny přežívaly jen s velkým úsilím. Zvolit můžete více druhů máty najednou a vytvořit si tak zajímavou zelenou mozaiku.

Víte, jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe?