Článek
I když se budete snažit vyzbrojit znalostmi z různých příruček, stejně budete zažívat neskonalá dobrodružství. Zjistila jsem totiž, že na všechna úskalí se připravit nelze a ani o překvápka není nouze. Alespoň u mě to tak je, a tak se chci s vámi o své zážitky podělit.
Pozor na notorické přemísťovače!!
Která z vás si někdy mohla myslet, že práce na zahradě jsou pro kočku a že je hravě zvládne, zřejmě netušila a nedomyslela, jaká úskalí mohou ve vašem blízkém okolí číhat. Ano, mluvím o největším záškodníkovi, vašem manželovi, případně jiném mužském, čili zcela nevyzpytatelném elementu, který nenávidí květiny, neb se nedají jíst a jsou v podstatě nanic.
Můj přítel je, teď už to mohu říci, notorický přemísťovač. I když se rostlina uchytí a začne růst, pojme ihned podezření, že je na špatném místě. Jste zrovna v jiném pracovním procesu, většinou v kuchyni, a bohužel netušíte, že zrovna pojal úmysl přemístit rostlinu, která zrovna vylezla u chaty, protože podle něj bude svými kořeny ohrožovat základy obydlí. Vezme rýč, vykope ji a odnese na zeleninovou zahrádku, kde ji umístí do záhonu.
Vyjdete nic netušíc z kuchyně a jdete se na výpěstek podívat. Nevěříte svým očím! Kam ta kytka zmizela? Jde-li v tu chvíli okolo notorický přemísťovač, sdělí vám, že tu kytku (ze které měl vyrůst dvoumetrový keř) dal do zeleninové zahrádky. Když se na ni jdete podívat, zjistíte, že pokud se nestane nic horšího, odnesou to vaše oblíbené šlahouny malin, které slibovaly na příští rok hojnou úrodu.
Přemísťovač nehne ani brvou a řekne: No, stejně se sem ty maliny nehoděj, zasadíme je jinam. Na vaši námitku, že když se budou přesazovat, nebudou rodit, protože mají plody až na dvouletém dřevě, odvětí, že je to stejně jedno, protože se dají koupit v supermarketu nebo něco podobného. Pozor na něj! Nejdřív to vypadá nevinně, ale když to tak bude dělat pořád, tak v létě, kdy vaší sousedce na zahradě všechno pokvete, vám se bude na záhonku krčit několik malých rostlinek. Přijede návštěva a první, co řekne, bude: vám tady ty lilie nějak nejdou, že..., což vás spravedlivě vytočí.
Takže, milé dámy: pokud se nechcete těšit na květiny zbytečně a nadávat jako špaček, sedíce schovaná za chatkou, zaražte domácího nepřítele květin hned při prvním přemístění a při prvním (samozřejmě náhodném) posekání sotva se objevených stonků. Přeji pevné nervy a od téhle chvíle píši raději pod pseudonymem.
Příště se můžete těšit na kapitolu o petúniích (pokud mi je nesežerou krtci).