Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přestože u nás počet pacientů s infarktem myokardu za poslední dekádu o čtvrtinu klesl, z informací VZP vyplývá, že nemoci srdce a cév stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí v České republice. Mezi rizikové faktory infarktu patří neléčený vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a vyšší hladina cukru v krvi, dále kouření, nedostatek pohybu, stres a obezita. Nejlepší prevencí je zdravý způsob života, ale ani tak není stoprocentně vyhráno. Roli hrají i dědičné vlivy a další okolnosti.
1. Intenzivní hněv, smutek a úzkost
Vědci z univerzity v Sydney v Austrálii před pár lety zjistili, že je 8,5krát pravděpodobnější, že člověka schvátí srdeční infarkt do dvou hodin po intenzivním výbuchu hněvu a vzteku (projevoval se napětím celého těla, křikem, házením předmětů, agresí). Ovšem i mírný hněv zvyšuje toto nebezpečí asi dvakrát oproti člověku, který byl v klidu. Nejčastějšími příčinami záchvatů zlosti byly u zkoumaných osob hádky ve vztazích.
Riziko infarktu myokardu zhoršuje také prožívání intenzivního smutku. Bylo to potvrzeno u lidí, jimž zemřel životní partner či potomek, a to především v prvních týdnech truchlení. Vedoucí výzkumu Thomas Buckley upozornil, že je třeba si u ohrožených jedinců všímat příznaků reálných srdečních potíží a nesvádět vše jen na „psychické“ truchlení. Stejná studie odhalila také zásadní souvislost mezi srdečním infarktem a akutní silnou úzkostí: hrozba vzrůstá dokonce 9,5krát do dvou hodin po záchvatu!
- Podle lékařů mají tyto jevy fyziologické vysvětlení. Silné emoční podněty spustí v organismu silnou biologickou odpověď – vzrůstá srdeční tep, krevní tlak i srážlivost krve a zužují se cévy. A přesně to jsou okolnosti, za kterých může dojít až k infarktu, obzvlášť pokud jsou cévy poškozené aterosklerózou (kornatěním).

Jste cholerici? Za povahu nikdo nemůže, přesto je ve vašem zájmu naučit se s návaly vzteku pracovat, stejně jako lépe zvládat stres. Zrovna tak je dobré léčit si úzkostné stavy a pečovat o lidi, kteří prožívají intenzivní smutekFoto: PeopleImages.com - Yuri A, Shutterstock.com
2. Nezvyklá fyzická aktivita i postelové hrátky
Vhodný pravidelný pohyb je pro „zdravé srdíčko“ klíčový a lékaři ho doporučují. Zato mimořádná, náhlá a neobvykle náročná fyzická aktivita může srdci ublížit – zvláště u netrénovaného jedince! Známý a typický příklad je odklízení sněhu, kdy kombinace studeného vzduchu a velmi intenzivního pohybu bývá pro lidi s oslabeným srdcem opravdu nebezpečná. Americká kardiologická asociace doporučuje pracovat pomalu, raději sníh odhrnovat než odhazovat a dělat si pauzy.
Mezi intenzivní fyzické aktivity, které dokážou vyvolat srdeční potíže u rizikových jedinců, patří také sex. Metaanalýza několika studií zjistila, že u mužů ve věku 50 až 60 let byl sex spojen s 2,7krát zvýšeným rizikem srdečního infarktu ve srovnání s obdobími „v klidu“. Není třeba panikařit, ve studiích se jednalo o méně než jedno procento infarktů a týkalo se lidí s poškozenými cévami či srdcem, přesto je třeba vědět, že je to reálná hrozba. Neznamená to vyhýbat se sexu, ale je důležité případné potíže konzultovat s lékařem.
3. Špatná péče o zuby a dásně
Už pár let se ví, že (ne)zdravá ústní dutina ovlivňuje celý organismus. Podle průzkumu, o kterém informuje tento článek, neléčený zánět zubu zvyšuje až třikrát riziko onemocnění srdce. Podobně negativně působí také zánět dásní a parodontóza. Bakterie z úst jsou krevním oběhem roznášeny po celém těle a mohou škodit v kloubech, srdečních chlopních nebo cévách a značně zvyšují nejen hrozbu infarktu myokardu, ale také mozkové mrtvice.
4. Bydlení u hlučných silnic
Studie publikovaná v kardiologickém časopise European Heart Journal v červnu 2015 zkoumala vliv hladin hluku ze silnice na onemocnění srdce a cév v celém Londýně. Zjistila, že vyšší hladiny hluku jsou spojovány se zvýšeným rizikem těchto chorob. Setrvalý hluk je veliký stresor. Zvyšuje krevní tlak i produkci stresových hormonů a narušuje spánek. Zhoršit stávající srdeční či cévní onemocnění a tím způsobit infarkt či mrtvici může také znečištěné ovzduší, které je součástí hlučných čtvrtí.
5. Pesimismus a deprese
Bylo prokázáno, že optimisté mají menší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění než pesimisté. Studie provedená na University College v Londýně, publikovaná v časopise Psychosomatic Medicine, zkoumala vliv optimismu na zotavení po infarktu. Zjistilo se, že lidé s vyšší úrovní optimismu s větší pravděpodobností přestali kouřit a zvýšili příjem ovoce a zeleniny, což jsou změny životního stylu, které mohou chránit srdce. Pokud pesimisté vykazovali navíc i příznaky deprese, došlo k významnému nárůstu dalších závažných srdečních příhod a právě i srdečního infarktu.