Změna času ze zimního na letní není pro tělo přirozená! Nejvíc trpí teenageři a důchodci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Každé tělo se vyrovnává jinak se změnami souvisejícími s posunem času. Pocítí to ale všichni! „Je to narušení přirozeného cirkadiánního rytmu. Ten je řízen vnitřními biologickými hodinami, které jsou synchronizovány s vnějším prostředím, především se střídáním světla a tmy. Změna času tento rytmus naruší,“ tvrdí Pavel Pařízek, psycholog a psychoterapeut z portálu Terapie.cz.

Během letního času máme tendenci chodit do postele a usínat později, což vede k nekvalitnímu spánku. „Změna času může vést ke spánkové deprivaci se všemi jejími důsledky, jako jsou například zhoršená nálada a výkonnost, ospalost, zvýšené riziko nehod a úrazů. U predisponovaných jedinců se mohou zhoršit psychické potíže jako úzkosti či deprese. Obvykle si ale na nový rytmus zvykneme během několika dnů až týdne,“ popisuje odborník.

Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří podle americké studie teenageři, kteří mají tendenci pociťovat chronické omezení spánku během školního týdne, a pracovníci v nočních směnách. „U dospělých, zejména starších jedinců, může přizpůsobení trvat déle. Roli hrají i další faktory jako osobnostní nastavení, stres či životní styl,“ míní psycholog Pařízek.

Je prokázané, že lidé se dělí na sovy a skřivany. Někdo bez problému vyskočí z postele a hned začne fungovat a druhá skupina potřebuje na rozkoukání víc času – to ale nijak nesouvisí se světlem nebo tmou. O letním a standardním (zimním) čase panují mylné představy. Lidem se často líbí myšlenka letního času, protože si myslí, že „bude déle vidět“ a „budeme déle na slunci“. Stejně tak se lidem nemusí líbit koncept zimního času, protože si myslí, že je víc tmy. Skutečností ale je, že ani jeden neposkytuje více světla nebo tmy než druhý, mění se pouze jejich načasování.

Střídání letního a zimního času nenastává jen v Evropě, ale také v USA. Změna byla zavedena kvůli energetickým úsporám, tedy abychom nemuseli tak dlouho svítit a ušetřili. Americká akademie spánkové medicíny se zasazuje o to, aby byly tyto změny odstraněny a zůstal čas jen jeden – zimní. V říjnu loňského roku provedl tento institut studii, na níž se podílela desítka odborníků. Ti potvrdili, že změna času není jen o přetočení hodinek, ale dopadá i na naše zdraví, a to ne blahodárně. Přechod ze standardního času na letní je spojen se zvýšeným rizikem srdečních infarktů a mozkové mrtvice. Jarní a podzimní změny času byly také podle studie spojeny s poruchami nálady a sebevraždami.

„Je vhodné dodržovat spánkovou hygienu, tedy chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, omezit před spánkem podněty jako světlo či hluk a relaxovat. Pomáhá pobyt na denním světle, které podporuje nastavení cirkadiánního rytmu. Vhodná je i mírná fyzická aktivita, ne však večer,“ radí Pavel Pařízek, psycholog a psychoterapeut. Pro rychlejší adaptaci na novou sezonu můžete také zvážit vhodné doplňky stravy bohaté na vitamin B6, hořčík a železo.

Změny na hodinkách děláme už od dob Rakouska-Uherska, a i když toto téma přichází na přetřes každý rok, zatím to nevypadá, že by se mělo přejít k jedinému času po celý rok. Problém totiž je, jaký čas zvolit jako správný.

Američtí vědci tvrdí, že je to ten zimní, s tím souhlasí i česká vláda, ale v Evropské unii převládají sympatie k času letnímu. K finálnímu zrušení ale nemůže dojít dřív než v roce 2026.

Vysoký krevní tlak, cukrovka i obezita: Co vše hrozí, pokud budete podceňovat spánek