Hlavní obsah

Zátěžové EKG: Důležité vyšetření, které může včas odhalit i skryté problémy se srdcem

Foto: pixelaway, Shutterstock.com

Foto: pixelaway, Shutterstock.com

Zátěžové EKG je velmi důležité vyšetření pro včasné odhalení srdečních onemocnění, aby mohla být co nejdříve zahájena odpovídající léčba. Pomáhá zjistit, zda je srdce dostatečně zásobováno krví při zvýšené námaze. Kdo by měl tento test podstoupit, co vše dokáže odhalit a jak přesně probíhá, vysvětlí kardiolog.

Článek

Dobrá kondice srdce a celého kardiovaskulárního systému je jedním z nejdůležitějších aspektů celkového zdraví. Je smutnou realitou, že počet případů onemocnění srdce a cév každoročně stoupá a tyto choroby se objevují u stále mladších ročníků (Nepodceňujte nemoci srdce! Zabíjí víc než jiné). Díky moderní medicíně a stále sofistikovanějším diagnostickým metodám se onemocnění v mnoha případech podaří odhalit a řešit včas. Pokud tedy nepodceňujete varovné příznaky a neotálíte s návštěvou lékaře.

Vyšetření zátěžového EKG je jedním z nejefektivnějších nástrojů pro diagnostiku srdečních onemocnění. Tento test, který měří elektrickou aktivitu srdce během fyzické zátěže, je nezbytný pro odhalení srdečních problémů, jež mohou být při běžném klidovém EKG někdy přehlédnuty.

Kdo by měl podstoupit zátěžové EKG

Zátěžové EKG provádí lékaři tehdy, pokud mají u pacienta podezření na srdeční potíže, které vznikají v souvislosti s fyzickou zátěží nebo se mohou právě během fyzické zátěže projevit, jako je například arytmie či ischemická choroba srdeční.

Zátěžové EKG by měly podstoupit zejména osoby s příznaky srdečního onemocnění (tíseň na hrudi, dušnost, nepravidelný srdeční tep nebo únava při fyzické aktivitě), lidé s rizikovými faktory pro srdeční onemocnění, tedy pacienti s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, nadváhou nebo vysokou hladinou cholesterolu, pacienti po operaci srdce a také lidé s již diagnostikovaným srdečním onemocněním nebo po prodělaném infarktu myokardu. Vyšetření je důležité rovněž pro sportovce a osoby vykonávající fyzicky velmi náročné aktivity.

Jak probíhá zátěžové EKG

Zátěž může být dynamická – šlapání na ergometru, což je vlastně lepší rotoped, případně rychlá chůze na běhátku či točení rumpálem, což je způsob, který užíváme u lidí, již nejsou schopni zátěže pomocí dolních končetin - nebo medikamentózní, kdy pomocí infuze vyvoláme pro srdce stejnou situaci, jako by se pacient fyzicky namáhal, on ale přitom leží na lůžku,“ popisuje kardiolog Zorjan Jojko.

Nejčastěji je vyšetření prováděno právě pomocí ergometru (ergometrie). Po celou dobu vyšetření má pacient na sobě přilepené elektrody EKG, díky čemuž lékař vidí, zda během testu dochází k nějakým změnám, které mohou být známkou špatného prokrvení srdce. Po celou dobu trvání je také monitorován krevní tlak.

„Na začátku si pacient lehne na lůžko a napojíme mu EKG. Pak přejde k ergometru, na kterém šlape definovanou frekvencí při postupně se zvyšující zátěži. Ve chvíli, kdy už nemůže, případně se objeví změny svědčící pro nějaké srdeční onemocnění, je zátěž ukončena a pacient opět ulehne na lůžko, kde ho ještě minimálně pět minut monitorujeme. Tedy pět minut tehdy, pokud se neobjevily žádné potíže či změny na EKG. Pokud ano, čekáme vždy až do doby, než tyto vymizí,“ uvádí lékař Zorjan Jojko.

Foto: Kzenon, Shutterstock.com

Zátěžové EKG odhalí srdeční potíže, které vznikají v souvislosti s fyzickou zátěží, jako je například arytmieFoto: Kzenon, Shutterstock.com

Co se zjistí při zátěžovém EKG

Klasickou indikací pro vyšetření zátěžového EKG je diagnostika ischemické choroby srdeční, neboť dochází-li ke zužování tepen zásobujících srdce, projevuje se to nejdříve právě při zátěži, zatímco v klidu může být EKG zcela v pořádku.

„Mimo to u pacientů, u nichž už víme o srdečním onemocnění, pomocí ergometrie zjišťujeme jejich toleranci zátěže, na základě čehož jim pak můžeme lépe poradit, jakou fyzickou námahu mohou například doma absolvovat, respektive které se raději vyhnout. Další častou indikací je zjišťování souvislosti výskytu srdečních nepravidelností s fyzickou zátěží,“ vysvětluje Zorjan Jojko.

Jak dlouho vyšetření trvá

Samotná zátěž trvá obvykle mezi 9 a 12 minutami. „Tomu přizpůsobujeme zátěž, na níž pacient začíná šlapat, i jednotlivé její stupně – jinou zátěž nastavujeme například sedmdesátileté paní a jinou třicetiletému sportovci. K tomu je třeba přidat čas na přípravu (uložení pacienta, napojení na EKG, záznam klidových EKG křivek vleže i vsedě ještě před zátěží) a pak i těch minimálně pět minut hlídání po zátěži. Dohromady tedy celé vyšetření trvá většinou zhruba půl hodiny,“ říká Zorjan Jojko.

Načítám