Za inkontinenci se nestyďte. Pomoci může změna jídelníčku i fyzioterapie. K lékaři jděte včas!

Ohledně inkontinence stále panuje zažitý mýtus, že jí trpí především starší lidé, opak je ale pravdou. Samovolný únik moči trápí i mladé ženy. Ať už je na vině stres, těhotenství, operace v oblasti malé pánve, jiné chronické onemocnění (diabetes, roztroušená skleróza, obezita…), nebo vyšší věk, únik moči může pořádně znepříjemnit život.

Močová inkontinence je stav, kdy dochází k neovladatelnému úniku moči z důvodu poruchy funkce močového měchýře nebo svěrače močového měchýře. Rozlišuje se několik typů inkontinence:

Základem léčby je přesné zjištění příčiny a typu inkontinence, kterým pacient trpí.

Inkontinence se projevuje náhlými úniky moči například během kašle, kýchání, smíchu nebo pohybu, při horké sprše nebo teplé koupeli, ale také nucením na močení, které je tak silné, že člověk nestihne dojít včas na toaletu. Množství uniklé moči se může pohybovat od občasných nepatrných úniků několika kapek až k nekontrolovatelnému pomočování.

Vzniku inkontinence můžete do určité míry předcházet. Základem je zdravý životní styl, tedy udržovat si adekvátní tělesnou hmotnost, omezit alkohol a kofein, jíst více zeleniny, ovoce a vlákniny. Důležité je také dodržování zásad správného vyprazdňování. Při močení netlačit a nespěchat, nikdy vědomě nepřerušovat proud moči, významně omezit takzvané preventivní močení (například před odchodem z domu). „Důležité je nestydět se včas vyhledat pomoc u praktického lékaře, urologa nebo gynekologa, poradit se o možnostech podpůrné či chirurgické terapie a začít svou situaci řešit. Často je inkontinence dočasná a dá se s ní pracovat,“ říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.

Prvotní vyšetření provede praktický lékař s cílem zjistit příčinu a typ inkontinence, stanovit stupeň její závažnosti a připravit plán následných vyšetření. Dále posoudí míru zdravotních obtíží pacienta a rozhodne, zda ho bude léčit sám, nebo jsou nutná další vyšetření u specialisty.

Pokud vás praktický lékař doporučí do péče specialisty, odešle vás ke gynekologovi, urologovi nebo urogynekologovi, který provede další vyšetření (fyzikální – pohmatem, poklepem, laboratorní vyšetření krve a moči, sonografii, v případě potřeby mohou být provedena další specializovaná vyšetření, např. urodynamické vyšetření, stress test, kalibrace močové trubice, cystoskopické vyšetření či uroflowmetrie, tedy vyšetření proudu moči).

„Pro urologa jsou důležité nejen informace týkající se úniku moči, nutkání k močení, ale také přidružená onemocnění, porody, užívané léky, charakter zaměstnání, sporty apod. Cennou pomůckou jsou cílené dotazníky a mikční deník, do kterého si pacient zaznamenává, kolik tekutin vypil a jak často močil. Jejich vyplnění během 48 hodin, včetně noci, umožňuje získat informace o stavu močení ve vztahu k příjmu tekutin,“ upřesňuje MUDr. Monika Purmová z kliniky Uroklinikum.

Léčba močové inkontinence je komplexní, vždy se odvíjí od zdravotního stavu a konkrétního typu inkontinence. Lékař může zvolit léčebný přístup konzervativní, farmakologický či operativní. Základem konzervativní léčby je změna životosprávy, snížení hmotnosti, kontrola příjmu tekutin, stopka kouření, omezení fyzické zátěže, vyléčení infekce močových cest. Důležitou součástí je také rehabilitace pánevního dna. Farmakologická léčba spočívá v užívání léků podle konkrétního typu močové inkontinence. K operativní léčbě se přistupuje v případech, kdy ta konzervativní není účinná. Není ale třeba se obávat, jde o miniinvazivní chirurgický zákrok, po kterém je rychlá rekonvalescence.

Nejběžněji se objevuje tzv. stresová inkontinence, tedy únik malého množství moči například při smíchu, zakašlání, kýchnutí, těžké fyzické námaze, jako je zvedání břemen, nebo intenzivním silově-vytrvalostním cvičení. „V těchto situacích dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku, který zdravý člověk vyvažuje automatickou kontrakcí svalů pánevního dna. Pokud dané svaly nepracují správně, může se to projevit neovladatelným únikem moči. U pacientů vždy zkoumáme postavení pánve, stav kostrče, sakroiliakálního kloubu a funkci dalších zapojených svalů,“ vysvětluje Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky, a dodává: „Léčba znamená každodenní cvičení a dodržování režimových opatření, ale už po pěti týdnech lze vidět výsledky. Naučit se aktivovat svaly pánevního dna je prospěšné i pro rizikové skupiny lidí, kteří věčně bojují s bolavými zády.“

V případě zejména lehčích forem stresové inkontinence pomáhá také neinvazivní ošetření laserem. „Laserové ošetření dokáže podpořit novotvorbu kolagenních vláken, a tím dojde k zpevnění poševních stěn a zúžení pochvy, případně zpevní tkáně v okolí močové trubice a v důsledku dojde k vymizení symptomů inkontinence,“ vysvětluje MUDr. Jana Nováková, lékařka z oboru estetické gynekologie kliniky Yes Visage.

Jednou z příčin inkontinence může být i nedoléčený zánět močového měchýře. Proč nejčastěji vznikne?