Lednička jako nechtěný středobod světa: Zjistěte, zda se vás netýká záchvatovité přejídání

Záchvatovité neboli psychogenní přejídání patří spolu s mentální anorexií a mentální bulimií mezi poruchy příjmu potravy (PPP). Společné mají nezdravý vztah k jídlu a zkreslené vnímání svého těla.

Pro toto onemocnění je typické, že člověk trpí záchvaty přejídání, při kterých je schopen sníst obrovské množství jídla během chvilky. Tyto stavy přichází často po emočním vypětí a stresu. Po přejedení přitom nepřichází uklidnění a uspokojení, ale další negativní emoce, jako jsou třeba pocity sklíčenosti a viny. Člověk je pak často znechucen sám sebou a vyčítá si, co vše dokázal sníst.

Velmi zjednodušeně řečeno by se dalo říci, že zajídají negativní emoce. Pohádali se s partnerem, dostali ve škole špatnou známku, nestíhají odevzdat projekt. Pak si stoupnou k lednici a bezmyšlenkovitě snědí všechno, co jim přijde do ruky. Jde o neuvěřitelné množství jídla v nesmyslných kombinacích.

V konzumaci pak člověk pokračuje, dokud není zcela plný. Tyto epizody se opakují, může to být jednou měsíčně, ale také několikrát týdně. Je to individuální, záleží na psychickém stavu a životních okolnostech. Je to ale koloběh, který je velmi těžké zastavit, jelikož nad ním nemá člověk žádnou kontrolu.

Častým modelem také bývá, že se třeba přes den snaží držet a jíst jen střídmě, případně nejí téměř vůbec, aby „odčinil“ předchozí přejedení. Toto odpírání je ale vykoupeno večerním vyjídáním lednice a snědením všeho, co dotyčnému přijde pod ruku. Záchvaty přejídání jsou časem tak intenzivní a časté, že znepříjemňují každodenní život.

Záchvatovité přejídání se dřív nebo později projeví na těle i na duši. Typickým důsledkem bývá nadváha nebo obezita, která s sebou přináší další zdravotní problémy.

Lidé s touto poruchou se navíc stydí za své chování, které nedokážou ovládnout. Z bezmoci, kterou prožívají, se může později rozvinout deprese, úzkost nebo závislost na návykových látkách.

Stejně jako všechny PPP i tato významně ovlivňuje společenský život člověka. Obava z  přejedení vede k vyhýbání se společným obědům v restauraci nebo třeba návštěvám kaváren s rodinou či přáteli. Člověk se pak raději od druhých izoluje, než aby byl vystaven společnému stravování.

Záchvatovité přejídání může mít počátek už v útlém dětství. Projevy jsou stejné jako u dospívajících či dospělých. Toto chování se může týkat i dětí, ovšem u teenagera, který se přirozeně vyhýbá společnému trávení času s rodiči včetně společného jídla, může být těžší tuto poruchu příjmu potravy odhalit. Děti navíc často jedí tajně.

Rodiče si v takovém případě mnohdy myslí, že za nárůstem váhy jejich potomka je čistě jen vysoký příjem energie a málo pohybu, v těchto případech ale prvotní problém pramení z negativních emocí a neschopnosti je zpracovat.

Je vám toto nápadné chování při jídle povědomé? Máte v okolí někoho blízkého, kdo zřejmě trpí záchvatovitým přejídáním? Odhalit toto chování je mnohdy velmi náročné, jelikož lidé, kteří jím trpí, se před druhými schovávají a jí většinou o samotě.

Pokud máte jako rodič podezření, pak vyhledejte nejprve lékaře pro děti a dorost. U dospělých poradí a pomůže nejprve praktický lékař. Na léčbě – stejně jako v případě ostatních poruch příjmu potravy – se podílí v ideálním případě multidisciplinární tým, ve kterém nechybí psychiatr, nutriční terapeut ani psychoterapeut. Cílem psychoterapie je především redukce jednotlivých záchvatů, změna přístupu k jídlu a myšlení.

Máte-li dítě nebo blízkého, který trpí záchvatovitým přejídáním, pak je důležité si uvědomit, že k uzdravení je vždy potřeba spolupráce celého blízkého okolí a rodiny. Přiznat si poruchy příjmu potravy je vždy náročné.

Pokud se vaše dítě nebo blízký s tímto onemocněním svěří, snažte se o podporu a pochopení. Neobviňujte sebe a nehledejte chyby ve výchově. Přečtěte si relevantní informace a onemocnění v žádném případě nezlehčujte.

Zapojit se můžete i do léčebného procesu, a to při rodinné terapii, který bývá nedílnou součástí léčby. V Čechách existuje organizace Anabell, která se zabývá poruchami příjmu potravy. Nabízí osobní konzultace i možnost využití telefonické či e-mailové poradny. Osvětu a relevantní informace na svém instagramovém účtu šíří koučka Kristína Miřetinská kitaka_haes. Dostupné informace najdete také na instagramovém účtu 3pe.

Autorka je terapeutka

Zakázané věty v komunikaci s dětmi? Já jsem ti to říkala nebo Jsi celý táta!