Úpal je z vedra, úžeh ze slunce. Jak se liší a kdy musíte k lékaři?

Úpal je způsoben přehřátím těla a nedostatečným odvodem tepla. Je to vážný zdravotní problém, který vyžaduje okamžitou pozornost. V těžších případech hrozí poškození mozku i celkový kolaps organismu.

Zjednodušeně lze říci, že za úpal může velké horko. Vysoké teploty dokážou dát organismu zabrat i když není na přímém slunci, tělo je přehřáté a pocení ho nestačí dostatečně ochlazovat třeba, i proto že jste málo pili. Projevit se proto mohou následujícím u příznaky:

Zatímco úpal souvisí s vedrem, úžeh jednoznačně souvisí se sluncem. Typicky se stane ve chvíli, kdy si během poledního slunce nevezmete pokrývku hlavy. Zatímco úpal se týká celého organismu, při úžehu dochází přehřátí mozku. Příčiny a příznaky obou potíží se ale poměrně dost shodují, proto je laici moc nerozlišují.

Úžeh není obvykle tak závažný jako úpal, ale i tak je třeba ho řešit. Vzhledem k tomu, že souvisí s působením slunce zejména na hlavu, projevuje následujícími příznaky:

Děti patří stejně jako starší lidí mezi rizikové osoby, protože nemají tak dobrou termoregulaci těla. Děti navíc nemají dostatek zkušenost s tím, aby odhadly vhodnou dobu pro pobyt na slunci. Navíc se u nich stává, že si neuvědomují pocit žízně a snadno u nich dojde k dehydrataci. Proto je třeba na ně více dohlížet.

Akutní příznaky trvají obvykle jen několik hodin. Platí, že při úpalu by měla teplota klesnout pod 37 °C během půlhodiny. Další příznaky jako je únava mohou přetrvávat pár dnů. Platí, že termoregulační procesy těla se obnovují zhruba dva dny.

Úpal a úžeh lze většinou zvládnout bez pomoci lékaře, závažnější průběh ohrožuje životní funkce. Zejména při ztrátě vědomí, horečce, zvracení a v případě úžehu i při tuhnutí šíje kontaktujte lékaře či záchrannou službu.

Záchranářka Mgr. Alice Menšíková radí: „V případě úžehu je nutné zabránit dalšímu působení tepla, zasaženého dát do chladné místnosti, zbavit ho oděvu a organizmus celkově zchladit studenou (nikoliv ledovou) vodou. Pokud je zasažený při vědomí a normálně s námi komunikuje, můžeme mu nabídnout tekutiny, třeba vlažnou minerálku s cukrem, iontový nápoj, případně rehydratační roztok. Tekutiny nabízíme po drobných doušcích.

V případě úpalu je podle Menšíkové postup velmi podobný. „Zasaženého je třeba zavodnit stejně jako při úžehu a případně ošetřit spálenou kůži. Pokud dojde k poruše vědomí, je třeba vyhledat zdravotnickou pomoc, volat na linku 155 nebo použít aplikaci Záchranka.“

Vyhněte se pobytu na přímém slunci během nejintenzivnějších hodin, noste lehké a volné oblečení, které pokrývá pokožku a chrání před slunečním zářením. Používejte opalovací krém se silným SPF faktorem a vyhýbejte se fyzické námaze na přímém slunci.

Zásadní je pít dostatečné množství tekutin, zejména vody, abyste se zabránilo dehydrataci. Napít se až při pocitu žízně, to už je pozdě. Pít se musí daleko dříve, než pocit žízně nastane. Tekutiny by se měly pít v menším množství po celý den. „Lidé mladší a středního věku nemají problém vypít dostatečné množství tekutin, u seniorů se může vytrácet potřeba pít. V takovém případě musí být sklenice s nápojem stále na očích, popřípadě může potřebu napití připomínat budík,“ radí Mgr. Lucie Růžičková, odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie.

Jednou z nejvhodnějších variant k doplnění tekutin je voda. Spolehlivě utiší pocit žízně, neobsahuje žádnou energii a je chuťově neutrální.

Do pitného režimu je užitečné zařadit vody s obsahem minerálních látek. „V horkých dnech se více potíme, a ztrácíme tak více tekutin spolu s minerálními látkami. Nadměrný příjem obyčejné vody pak může spíše ublížit než pomoci. Kvůli ztrátám minerálních látek a následnému zavodnění bez jejich přidání se totiž naruší vodní hospodářství organismu, což může mít i vážné následky,“ varuje Mgr. Lucie Růžičková, vedoucí nutriční terapeutka ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Pitný režim: Proč káva nevadí a jak vybrat minerálku i džus