Spinální svalová atrofie: Genetické onemocnění, které se projeví nejčastěji v dětství

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V České republice se každý rok narodí asi 10 dětí s diagnózou spinální svalová atrofie. U některých pacientů je diagnostikována v dětství, u jiných se v mírnější formě objevuje až v dospělosti.

Spinální svalová (muskulární) atrofie (SMA) je dědičné onemocnění, které vede k ochabování svalstva, omezení mobility a sebeobslužnosti. Postižené jsou hlavně části nervového systému odpovědné za řízení pohybu svalů, tzv. motorické neurony. „Pro všechny svalové atrofie je typická výrazná svalová slabost. Nejvíce bývají postiženy svaly nejblíže ke středu těla, jako jsou ramena, boky, stehna a horní části zad. Pokud jsou postiženy i dýchací svaly, dochází k závažnějším komplikacím při dýchání a polykání. Často bývá ochablé i zádové svalstvo a následně dochází k deformitám páteře,“ říká lékařka Hana Řeháčková a dodává, že smyslové orgány, duševní a emocionální funkce zůstávají neporušené.

SMA způsobuje mutace v genu, jenž je stěžejní pro kondici motorických nervů, které vedou ke končetinovému a trupovému svalstvu. Na 6 až 10 tisíc porodů připadá jeden nemocný. „Spinální svalová atrofie je v 95 % případů způsobena nedostatkem bílkoviny motorického neuronu nazvaného SMN (zkratka pro „survival of motor neuron“ čili přežití motoneuronu). Tato bílkovina je nutná pro normální funkci motorických neuronů. Její nedostatek je způsoben genetickými vadami (mutacemi) na chromozomu 5 v genu zvaném SMN1. Sousední SMN2 geny mohou zčásti nahrazovat nefunkčnost SMN1 genů,“ vysvětluje Řeháčková a doplňuje, že čím později se příznaky onemocnění projeví, tím mírnější onemocnění je.

Co je to Genetický NIPT test a kolik stojí >>>

Nejtěžší, akutní forma onemocnění, kterou trpí asi 35% nemocných, se projeví již v prvním roce života. Tyto děti se nikdy nenaučí ani sedět. „Svalová slabost postihuje i svaly polykací a svaly, které se podílejí na dýchání, a proto 95 % takto postižených dětí umírá do 18. měsíce věku na selhání dechu,“ tvrdí Hana Řeháčková. Nejčastěji - u 45% pacientů - se nemoc projeví do 18. měsíce věku. Tyto děti nejsou nikdy schopny samostatného stoje nebo chůze. Jsou upoutány na invalidní vozík. Spinální svalová atrofie výrazně zkracuje délku života. Příčinou úmrtí bývá mezi 20. až 30. rokem selhání dechu. Lehčí forma onemocnění, kterou trpí asi 8 % pacientů, se může objevit až mezi 2. a 3. rokem. Postupně se zhoršuje chůze, později jsou oslabené i horní končetiny. Tyto děti se dožívají dospělosti.

„Pokud se svalová atrofie objeví v dospělosti, začíná obvykle až po 35. roce. Většinou mívá pomalý průběh, slabost horních nebo dolních končetin se zhoršuje roky i desetiletí. Kromě svalové únavy se mohou objevit křeče a záškuby svalů,“ popisuje průběh onemocnění u dospělých lékařka.

Ve většině případů je onemocnění dědičné (Co jsou genetické markery a k čemu se využívají). „U většiny forem svalových atrofií je při genetickém vyšetření zjištěna mutace (porucha) určité části genu na 5. chromozomu. Projeví se ale jen v případě, že poruchu genu mají oba rodiče a dítě zdědí poškozenou část od obou rodičů najednou. Rodiče (přenašeči) nemají žádné zdravotní obtíže, většinou o tom ani nevědí. Pokud spolu ale mají děti, je 25% riziko, že se u nich nemoc projeví,“ vysvětluje MUDr. Hana Řeháčková.

Pro vývoj a průběh onemocnění je naprosto klíčové odhalení nemoci v prvních dnech života novorozence, ještě před výskytem prvních příznaků. Proto se ve všech českých porodnicích provádí plošný screening novorozenců 48-72 hodin po narození z kapky krve. „U již rozvinutého onemocnění diagnózu definitivně potvrdí dětský neurolog. Kromě neurologického vyšetření je důležité i cílené vyšetření svalů, tzv. elektromyografie. Dále se provádí genetické vyšetření a případně i svalová biopsie,“ vysvětluje MUDr. Řeháčková.

Jak probíhá prvotrimestrální těhotenský screening a co zjistí >>>

V současné době již existuje relativně účinná léčba, která by pravděpodobně mohla umožnit normální motorický vývoj člověka s touto nemocí. Ta ale musí být zahájena co nejdříve. „Moderní léčba svalové atrofie zahrnuje jednak genovou terapii (u dětí), jejímž cílem je nahradit nebo opravit defektní gen SMN1 – to je lék Zolgensma (onasemnogen abeparvovek). Funguje na bázi vytvoření nové kopie genu, který kóduje bílkovinu SMN. Onemocnění se léčí také medikamenty jako nusinersen (Spinraza) a risdiplam (Evrysdi), které zvyšují produkci bílkovinu SMN z genu SMN2.  Například nový lék Spinraza se pacientům aplikuje do páteřního kanálu. Ve většině případů vede k zastavení zhoršování nemoci, ke zlepšení motorických funkcí, snížení nutnosti dechové podpory a tím i prodloužení věku dožití pacientů,“ přibližuje Řeháčková a zároveň upozorňuje, že efekt léčby je velmi individuální. Nákladná léčba zahrnuje v průběhu prvního roku léčení podání šesti dávek přípravku, v každém dalším roce pak čtyři dávky, přičemž jedna dávka léčivého přípravku Spinraza stojí přes dva miliony korun.

U pacientů s již rozvinutým onemocněním je pak velmi důležitá správně vedená tzv. symptomatická léčba (tj. léčba, která léčí jen příznaky, nikoli nemoc samotnou). „Ta výrazně prodlužuje věk a zlepšuje kvalitu života nemocných. Jedná se hlavně o intenzivní rehabilitaci, jež zabraňuje deformacím kloubů a páteře, které vznikají při oslabení svalů. Nemocní využívají různé dlahy, ortézy a korzety. Při oslabení dechového svalstva je důležitá rehabilitace dechu,“ vyjmenovává lékařka.

Atrofie je regresivní změna postihující normálně vyvinutý orgán nebo tkáň. Dystrofie je nejnižší stupeň regresivního poškození buněk a extracelulární tkáně. V podstatě se jedná o vratnou změnu metabolismu buněk, která se může projevit morfologickými změnami tkání.

Myopatie: Neurologická porucha, která způsobuje oslabení svalů i velké bolesti