Článek
Prokrastinace je silná chorobná potřeba odkládat různé povinnosti a důležité úkoly na později. Odborníci se shodují, že tento fenomén může představovat riziko pro duševní zdraví. S pravidelným odkládáním úkolů, které jsou nevyhnutelné, dochází k výčitkám a nárůstu stresu.
Jak se pozná, že prokrastinujete?
Máte před sebou plno úkolů a nedokážete se přemluvit k jejich splnění? Když prokrastinujete, je vám totiž úplně jedno, co zrovna děláte. Důležité je, že dáváte přednost méně důležitým věcem před těmi podstatnými. Sledujete filmy a seriály, hrajete počítačové hry, opakovaně projíždíte sociální sítě nebo jen tak koukáte do zdi?
Prokrastinovat se dá i při zalévání květin nebo uklízení. Po těchto činnostech se dostavuje frustrace a výčitky z nicnedělání.
Představte si ženu, která by měla pracovat na diplomové práci a zároveň připravit podklady pro kolegy do práce. Žena se tak dlouho nemůže rozhodnout, kterou z věcí začne jako první, až se nakonec rozhodne pro jarní úklid. S odložením obou důležitých činností na později se dostavují výčitky svědomí a narůstá stres z nesplněných úkolů.
Prokrastinace může souviset s nadměrným stresem, psychickou krizí či úplnou ztrátou produktivity. Je to jednoduché, čím více věcí odkládáte, tím se dostáváte do začarovaného kruhu, ze kterého není snadné vystoupit.
Co není prokrastinace?
Prokrastinace rozhodně není lenost. Prokrastinující člověk na rozdíl od líného dělat chce, ale není schopen se ke splnění důležitých úkolů přemluvit. Línému jeho stav nicnedělání vyhovuje a nechce na něm nic měnit.
Někdy se prokrastinace zaměňuje za odpočinek, který je naopak nesmírně důležitý pro získání nové energie. Během prokrastinování energii ztrácíte a o to těžší je plánované úkoly splnit nebo dokončit, a dochází tak k dalšímu odkládání.
Prokrastinace není lenost v pravém slova smyslu. Jen chorobné odkládání důležitých úkolů a nahrazování jinou činnostíFoto: Have a nice day Photo, Shutterstock.com
Příčiny prokrastinace
- Máte nedostatek motivace pro splnění úkolů a povinností.
- Úkol se zdá být až moc náročný. Nevíte, kde začít, protože úkol se zdá moc složitý a komplikovaný.
- Špatné plánování a time management: Člověk není schopen si úkoly a povinnosti rozplánovat tak, aby se jim mohl věnovat průběžně.
- Dělání více úkolů najednou: Běháním od jednoho úkolu k druhému můžete snadno sklouznout k prokrastinaci. Nic neuděláte pořádně, máte rozděláno moc úkolů a žádný nedokončený.
Co je to rozhodovací paralýza?
Petr Ludwig, autor knižního bestselleru Konec prokrastinace, popisuje tzv. rozhodovací paralýzu. Nastupuje tehdy, kdy člověk není schopen se rozhodnout a vybrat si jeden z úkolů, který má udělat. Čím je výběr složitější nebo úkoly náročnější, tím spíše vůbec nezačne.
Jak s prokrastinací bojovat?
Způsobů a nápadů, jak s prokrastinací bojovat, je spousta. Mnohdy je nejtěžší udělat vůbec první krok. Věřte, že není důležité začít ihned tím nejtěžším a mít vše hotové za půl dne.
Nejprve si udělejte příjemné pracovní prostředí k práci. Uvařte si hrnek čaje nebo dobré kávy a pusťte si třeba vaši oblíbenou hudbu. Zkrátka zapracujte na tom, abyste si práci co nejvíce zpříjemnili.
Zkuste ze svého okolí odstranit všechny rušivé elementy. Typickým rušičem je telefon, a pokud ho nepotřebujete k práci, zajisté se bez něj chvilku obejdete.
Dělejte si během plnění úkolů přestávky. Po každé půlhodině práce se odměňte pětiminutovou pauzou, během které se můžete protáhnout nebo si dolít oblíbený čaj!
Zaměřte se na svůj time management a jednotlivé úkoly si rozplánujte podle důležitosti. Úkoly si můžete sepsat na papír a podle splnění je odškrtávat. I tato maličkost ve vás může vzbudit příjemný pocit z dobře odvedené práce.
A v neposlední řadě odpočívejte a relaxujte! Jen tak dobijete potřebnou energii k plnění i méně příjemných úkolů a povinností.
Autorka je terapeutka.
