Laktační neboli poporodní psychóza: Příčinou mohou být hormony, únava i rodinná zátěž

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Laktační neboli poporodní psychóza je vážné duševní onemocnění, které se může rozvinout obvykle v prvních týdnech po porodu. Přestože zažitý termín „laktační psychóza“ naznačuje souvislost s laktací, nemusí být přímo spojena s kojením.

Dnes je častěji nazývána poporodní psychózou. Naštěstí není její výskyt častý, postihuje jednu až dvě ženy na 1 000 porodů, v České republice jde tedy o 100 až 200 žen ročně.

Konkrétní příčiny, které vedou k rozvoji laktační psychózy, nejsou dosud zcela objasněny.

„Zdá se, že roli může hrát kombinace hormonálních změn po porodu, genetických predispozic a dalších faktorů, jako stres, únava či nedostatečná strava. Hormonální změny zahrnují rapidní pokles hladiny hormonů jako estrogen a progesteron, které mohou ovlivnit chemii mozku. K tomu, když přičteme nedostatek spánku, fyzickou zátěž, změnu stravování a pocit izolace po porodu, to vše může přispět ke vzniku tohoto stavu,“ vysvětluje psychoterapeutka Linda Hudson z Terapie-lh.cz.

>>>Proč je dobré hlídat si hladinu estrogenu?

Příznaky bývají velmi individuální: prudké a rychlé změny nálad, emoční labilita, problémy s pozorností a soustředěním, nespavost nebo naopak neobvyklá spavost, záchvaty paniky a úzkosti (jak se projevují, se dočtete zde), zmatenost, dezorientace v čase i prostoru, nezájem o miminko, paranoia, bludy a halucinace (zrakové i sluchové). Je velmi důležité, aby byly problémy včas rozpoznány a žena se dostala do péče odborníků, tím je možné zabránit možnému ohrožení zdraví matky i dítěte. Výjimkou totiž bohužel v těchto případech nejsou ani sebevražedné sklony nebo tendence ublížit dítěti.

„Příznaky se mohou rychle měnit. Zatímco bipolární porucha nebo schizofrenie v anamnéze zvyšuje riziko poporodní psychózy, asi polovina žen s poporodní psychózou dříve vůbec nezažila psychózu nebo jiné duševní potíže. Průběh poporodní psychózy může být dosti variabilní, některé ženy se rychle uzdraví a vrátí se k běžnému životu během několika týdnů. Pro jiné tento návrat může být i otázkou měsíců,“ uvádí Markéta Wojtovičová, psychoterapeutka z online platformy Hedepy a terapeutovny Therapist Prague.

„Blízcí by měli být ostražití vůči jakýmkoli neobvyklým nebo extrémním změnám v chování ženy po porodu (Jak nejlépe podpořit novopečenou maminku?). Důležitá je emocionální podpora, přestože je těžké vidět svého blízkého v takovém stavu, je nesmírně důležité nepodléhat panice. Pokud má žena sebepoškozující tendence nebo vykazuje chování, které by mohlo být nebezpečné pro ni nebo miminko, je nezbytné okamžitě zajistit pomoc,“ říká Linda Hudson.

Existuje více forem poporodní psychózy, které se mohou lišit svými příznaky, vždy jde ale o narušené vnímání reality.

„Mohou například obviňovat manžela či jiné osoby, že se snaží ublížit dítěti nebo i jim samotným. O této skutečnosti jsou nevyvratitelně přesvědčené a často působí velmi věrohodně,“ popisuje lékařka Tereza Wohlgemuthová z gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Rizikovým faktorem je, pokud má žena zátěž v rodině v podobě psychiatrických onemocnění nebo se s duševní chorobou již sama léčila. „Vždy je užitečné o tom hovořit již v průběhu těhotenství. Taková žena by měla být v kontaktu se svým psychiatrem, psychologem či psychoterapeutem již v předstihu a plánovat postup pro případ obtíží. Stejně tak, pokud začne mít úzkosti, strach či deprese již v těhotenství. Je potřeba je řešit a ne bagatelizovat,“ říká gynekoložka Martina Novotná z reprodukční kliniky Reprofit.

Dříve se přisuzoval velký vliv hormonům spojeným s těhotenstvím a kojením (Víte, jak poznat hormonální nerovnováhu?), zejména prolaktinu. Odtud pramenil také dnes již zastaralý název „laktační“ psychóza.

„Proto bylo v minulosti těmto ženám doporučováno nekojit. Dnes již víme, že laktace není jediným spouštěčem, a proto maminkám, které mají zvýšené riziko rozvoje poporodní psychózy, se již plošně laktace nezastavuje. Z dnešního pohledu se jeví jako největší rizikový faktor dřívější duševní onemocnění, nejčastěji jde o bipolární poruchu (stav, kdy se střídají období deprese a tzv. mánie). Nicméně u nemalého procenta žen se poporodní psychóza může objevit nečekaně, i když v minulosti žádné psychické potíže neměly,“ říká lékařka Tereza Wohlgemuthová.

„Protože poporodní psychóza narušuje u ženy schopnost říct, co je skutečné a co ne, většina si neuvědomuje, že trpí zdravotním problémem. To znamená, že poporodní psychóza není stav, o který se může žena postarat nebo zvládnout sama. Je také velmi vzácné, aby ženy s poporodní psychózou samy rozpoznaly příznaky. Pomoc blízkých je tedy klíčová k léčbě,“ zdůrazňuje Markéta Wojtovičová.

>>>Jak se pozná dobrý terapeut?

„Všichni kolem těhotné a ženy po porodu by měli věnovat jejímu duševnímu stavu pozornost. Pokud registrují nezvyklé chování, vždy by měli klidně, ale neodbytně navrhovat pomoc a projevovat pochopení. Existuji i webové stránky www. perinatal.cz, kde lze najít pomoc. Akutně se lze obrátit na krizová centra psychiatrických klinik,“ uvádí lékařka Martina Novotná.

Přečtěte si, co radí zkušené laktační poradkyně pro úspěšné a bezproblémové kojení