Hlavní obsah

Kiss syndrom u miminek: Pokud ho nebudete léčit včas, může ohrozit jeho pohyb a schopnosti se učit

Foto: Ruslan Galiullin, Shutterstock.com

Foto: Ruslan Galiullin, Shutterstock.com

Když kojenec stáčí hlavu na jednu stranu, prohýbá se do luku nebo má asymetricky zploštělou hlavu, může jít o takzvaný KISS syndrom. Dochází k němu většinou následkem komplikovaného porodu.

Článek

KISS (z anglického názvu Kinematic Imbalance due to Suboccipital Strain) syndrom není jednoduché poznat, protože příznaky jsou často podobné jiným kojeneckým obtížím. Pokud se ale včas neodhalí a nezačne se léčit, hrozí zpomalení psychomotorického vývoje dítěte.

Nejčastěji k němu dochází po náročném a dlouhém porodu, většinou klešťovém nebo s pomocí vakuumexaktoru (vax neboli zvon). Rizikem je i císařský řez, vysoká hmotnost novorozence nebo špatná poloha v děloze (koncem pánevním). Důsledkem toho vznikne mechanická blokáda krční páteře a skloubení týlní kosti.

KISS syndrom popsal poprvé v roce 1991 německý chirurg Heiner Biedermann a někteří lékaři tvrdí, že posunutí páteře u novorozenců je přirozené a není třeba žádná terapie.

Kdy se objeví příznaky

První příznaky se mohou objevit hned po porodu, pokud je příčinou nesprávná poloha v děloze. Jindy se projevy objeví i několik týdnů od porodu. Proto je časté, že se tato diagnóza zaměňuje například za tříměsíční koliku.

Jak se KISS syndrom projevuje

Děti jsou plačtivější, citlivější na doteky, často mívají potíže při kojení, více slintají a hlavičku otáčejí jen na jednu stranu. Často se také vyhýbají některým pohybům, prohýbají se do luku nebo se přetáčejí pouze na jednu stranu. Typická je také jednostranná poloha při spaní.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

KISS syndrom může způsobovat také problémy s krmením, proto je nutné dítě včas prohlédnout a nespoléhat na to, že je to kolika a nedá se s tím nic dělatFoto: fizkes, Shutterstock.com

Typy KISS syndromu

Existují dva typy syndromu. Projevují se jinak, ale někdy se příznaky překrývají, takže dítě může mít některé obtíže prvního a zároveň i druhého typu. Například stáčí hlavu na jednu stranu a má potíže pást koníčky.

  • KISS I.: Novorozenec upřednostňuje při polohování a pohybu hlavy jednu stranu. Tato asymetrie se může projevit i u jiných částí těla. Jednostranné strnutí šíje se nejčastěji objevuje u hlavy, horních a dolních končetin, zadečku. U tohoto typu jsou též nerovnoměrně zatížené končetiny.
  • KISS II.: Charakteristický je záklon hlavy a nejčastěji je patrný ve spánku, kdy děti zaklánějí hlavu a tím si ulevují od pnutí a bolesti. Děti s tímto poddruhem jsou ohebné a hlavu mohou otáčet do všech stran. Lebka bývá vzadu asymetricky zploštělá a svaly, které mají držet hlavu, nejsou výrazné. Syndrom má vliv na obličejové svaly, proto má dítě problém s kojením a polykáním. Dalším typickým projevem je neschopnost pást koníčky a nejistá poloha na břiše.

Kdo stanoví diagnózu

Při pravidelné preventivní prohlídce si může pediatr všimnout příznaků, které mohou ukazovat na KISS syndrom. Ve většině případů podezření konzultuje se zkušeným dětským fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem, který provede funkční vyšetření: zkontroluje pohyblivost krční páteře, hlavy a kloubů dítěte. Velmi často se hned začne s fyzioterapií.

Léčba KISS syndromu

Důležité je začít co nejdřív s terapií u zkušeného dětského fyzioterapeuta, který má nejen zkušenosti s technikami měkkých tkání a manuálními technikami, ale i s typickými metodami používanými v dětské rehabilitaci. Jde zejména o Vojtovu metodu nebo Bobath koncept. Vzhledem k tomu, že jde o poruchu v psychomotorickém vývoji, dítě zůstává v péči fyzioterapeuta zhruba do jednoho roku.

Terapie probíhá jednou za 14 dnů nebo jednou za měsíc. Některá cvičení lze provádět i doma (například Vojtova metoda), vždy je ale nutná kontrola správnosti cvičení u odborníka. Některé děti fyzioterapii navštěvují ještě v 15 nebo 18 měsících. Poté již stačí kontroly a případně se upraví cvičení do doby, než začne dítě chodit. U někoho to může být i ve dvou letech.

Foto: Oksana Kuzmina, Shutterstock.com

Pokud se vám na miminku cokoliv nezdá, nečekejte, že se to zlepší samo, a obraťte se na odborníkyFoto: Oksana Kuzmina, Shutterstock.com

Jak podporovat pohybový aparát

Obecně platí, že byste neměli kojenci podpírat hlavu polštářem, nepoužívat skákací vaky, nevhodná nosítka, chodítka a zasahovat do přirozeného vývoje. Šikovné je dávat dítěti dostatek prostoru na zemi, aby se mohlo protáhnout. Vhodné jsou všechny hračky a pomůcky, které podporují přirozený psychomotorický vývoj.

Komplikace KISS syndromu – KIDD syndrom

Když se KISS syndrom nezačne léčit v raném kojeneckém věku, hrozí, že přeroste v takzvaný KIDD syndrom (Kranium Imbalance Dyspraxia and Dysgnosia). Vzniká u dětí starších jednoho roku jako následek blokády krční páteře. Pokud se neodstraní funkční blokáda, může dojít k narušení psychomotorického vývoje.

Děti s KIDD syndromem mívají často sníženou schopnost vykonávat naučené pohyby se sklonem k těžkopádnosti nebo schopnost zpracovávat smyslové vjemy. Mívají strach z výšek, problémy s rovnováhou, takže se hůře učí jezdit na kole, častěji padají a narážejí. Mechanická blokáda krční páteře může zpomalit také rozvoj jazykových schopností. I v této pozdní fázi lze však vhodnou fyzioterapií hodně zachránit. Diagnostika a léčba KIDD syndromu je složitější, čím je dítě starší.

KISS syndrom

  • Popis: Jde o funkční mechanickou blokádu krční páteře a skloubení týlní kosti u malých dětí.
  • Příznaky: Kojenec je nadměrně plačtivý, neklidný, některé pohyby mu způsobují bolest, takže se jim vyhýbá. Projevuje se napětím těla a preferencí jedné strany v pohybech nebo prohýbáním do luku. Problematické bývá i kojení, dítě špatně polyká a nadměrně slintá. Typická je jednostranná poloha při spánku a přetáčení pouze na jednu stranu.
  • Léčba: Diagnostika a léčba patří do rukou odborníka z oblasti fyzioterapie. Léčba pak probíhá s fyzioterapeutem, který využívá různé techniky, například Vojtovu metodu.
  • Komplikace: Neléčený KISS syndrom může přerůst v KIDD syndrom. Děti pak mají problémy s koordinací pohybů a rovnováhou, častěji padají, mají fobie z výšek nebo potíže s učením.

Odborná konzultace: Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky v Praze

Načítám