Jste alkoholik? Zkuste měsíc nepít. A když to nevydržíte, máte problém

Na alkoholismu je nejzákeřnější pomalé tempo nástupu závislosti. Hranice mezi tím, kdy už v tom takříkajíc lítáte a kdy jde jen o běžnou konzumaci, kterou máte plně pod kontrolou, je velmi rozostřená. Pití alkoholu je navíc společností velmi tolerované, a dokonce považované za běžnou součást zábavy a kultury.

Obecně se dá říct, že pokud vás otázka napadla, tak už jste nejspíš v ohrožené skupině a týká se vás tzv. rizikové pití. Standardně se udává, že nízkorizikové pití u mužů jsou dvě dávky alkoholu (2 půllitry piva, 2 sklenice vína) denně maximálně pět dnů v týdnu, tedy minimálně dva dny úplné abstinence. U žen je to stejné, jen je dávka alkoholu je poloviční. Následující výčet představuje některé signály závislosti.

Alkoholismus patří mezi závislosti. To znamená, že člověk je na alkoholu závislý psychicky a časem i fyzicky. Nedokáže se bez něj obejít. Pije pravidelně a občas, nebo dokonce často ztratí nad pitím kontrolu, takže se opije hodně: má výpadky paměti nebo se choval tak, že z toho má druhý den špatné svědomí. To vše už je jasným projevem závislosti. Lidé mají tendenci situaci podceňovat: myslí si, že mohou přestat pít, ale jen nechtějí. To je obvyklá lež, kterou mysl nabídne, aby nemusela čelit nepříjemné realitě.

Prvním projevem závislosti jsou změny životních návyků. Myšlenky se stále častěji zaobírají alkoholem. Objeví se potřeba „srovnat“ se ráno první skleničkou. Schované lahve slouží jako záchranné body. Bez alkoholu se člověk stává podrážděný. Výkyvy nálad jsou stále častější. Okolí si začne všímat problémů s alkoholem a upozorňovat na ně. Dotyčný má opakovaná zranění v opilosti. Přibývají sekundární zdravotní problémy, které jsou stále závažnější. Často se začne měnit i vzhled člověka.

Genetické předpoklady pro alkoholismus jsou především dva: 1/ citlivost na alkohol – dělá člověku dobře a 2/ impulzivita – člověk chce věci hned. Pak jsou další příčiny, například sociální podmínky: v rodině i v okolí je pití přirozenou součástí života. Velkou skupinu možných příčin tvoří psychické problémy a poruchy, které v první fázi alkohol pomáhá překonávat nebo vydržet: je to psychoaktivní látka, která „uklidňuje“ nervy, uvolňuje, tlumí nepříjemné pocity, zvyšuje sebevědomí, je to vlastně taková zkratka ke štěstí. Dostupnost alkoholu tedy není zdaleka jedinou příčinou alkoholismu, a tak se musí přistupovat i k léčbě. Ve větším riziku jsou například lidé s ADHD.

Podle toho, jak moc je závislost rozjetá, se může podařit zvládnout situaci vlastními silami. Základní krok představuje přiznat si problém s pitím. Druhý krok je reflexe reality: alkoholik často lže sám sobě, proto je užitečné si zapisovat skutečnou konzumaci alkoholu. Dalším krokem je změna návyků a dnes tak populární „přijetí výzvy“: pokud vydržíte třeba 30 dnů bez alkoholu, ukáže se, že závislost není velká a zároveň získáte náhled na problém.

Během abstinence se často objeví problémy, které měl alkohol zakrýt. Nespokojenost se sebou, úzkost, smutek nebo třeba nespokojenost v rodině či zaměstnání, větší riziko mají například lidé s ADHD. Je velmi důležité začít tyto potíže řešit, jinak je pravděpodobná recidiva. A jestliže výzvu nezvládnete? Pak je vhodné oslovit odborníka.

Akutní odvykací fáze léčby se většinou neobejde bez hospitalizace. Člověk sám není schopen odolat, a tak musí být mimo dosah alkoholu. Po zvládnutí této akutní fáze, která je obvykle spojena s různými druhy léčby farmaky a psychoterapií, nastupuje druhá a do určité míry důležitější fáze – doléčení.

Fáze doléčení trvá dlouho, obvykle se uvádí rok. Během této doby alkoholik mění životní styl a rozvíjí svou osobnost takovým způsobem, aby se obešel bez alkoholu. I když se objevují směry, které vidí šanci v obnovení sebekontroly a možnost návratu ke kontrolované konzumaci alkoholu, převládající doporučení je trvalá abstinence.

Kde hledat pomoc: Jak probíhá léčba alkoholismu?

Anonymní alkoholici: úspěšný projekt, který pomáhá s odvykáním.

Odborná garance: Mgr. Tomáš Vašák, psycholog