Jícnový reflux může způsobit kašel nebo zánět hlasivek. Úlevu přinese i fyzioterapie

Jícnový neboli gastroezofageální reflux je poměrně častou zdravotní potíží. Udává se, že jím trpí deset až dvacet procent lidí především ve vyšším věku a spravedlivě ženy stejně jako muži. Může však postihnout člověka v jakémkoli věku, včetně dětí. Jícnový reflux se může objevit také jen dočasně, typicky v těhotenství.

Dobrá zpráva? Ve většině případů jde refluxní chorobu jícnu zvládnout úpravou životního stylu a pomocí léků. Výjimečně je však potřeba operativní zákrok.

Pro jícnový reflux jsou typické některé příznaky. Nejzásadnějším je pocit pálení na hrudi označovaný jako pálení žáhy, který se obvykle objeví do několika málo hodin po jídle. Často se zhoršuje v noci nebo kdykoli, když ležíte. Člověku se rovněž mohou vracet kyselé žaludeční šťávy až do úst.

Mezi další příznaky patří říhání, pachuť v ústech, pocit na zvracení či bolest v horní části břicha nebo na hrudi. U vážnějších stavů se rovněž přidávají problémy s polykáním (dysfagie) a pocit cizího tělesa v krku.

Některé lidi trápí jícnový reflux hlavně v noci, kdy jsou delší dobu ve vodorovné poloze. Mezi příznaky pak patří i déletrvající kašel coby následek toho, že kyselé šťávy dráždí dýchací cesty. Dalšími průvodními znaky této zdravotní patálie je zánět hlasivek, astmatické projevy, případně eroze zubní skloviny.

Ranní nevolnost v těhotenství? Tohle vám pomůže

Potíže lze výrazně zmírnit, a někdy dokonce dosáhnout toho, že zcela zmizí, úpravou stravovacích návyků včetně omezení kouření a pití alkoholu. Pomáhá také, když si člověk jde lehnout nejdříve dvě až tři hodiny po posledním jídle. Případně si dá více polštářů pod záda. Dlouhodobou úlevu může rovněž přinést snížení váhy.

Pokud pacientovi nic nepřináší úlevu, může lékař doporučit operaci, například vytvoření těsné manžety kolem jícnu z horní části žaludku. Někdy se používá rovněž operativní roztažení jícnu pomocí balonku.

Nepijete příliš? Zkuste se otestovat!

Základní příčina je vlastně vždycky stejná. Oslabený jícnový svěrač neplní dostatečně svou funkci. Ať už je to například kvůli zvýšené hladině některých hormonů v těhotenství, nebo třeba kvůli obezitě, což je jedna z nejčastějších příčin vzniku jícnového refluxu. Další velmi častou příčinou je stres, který krom toho může vyvolat také další problémy s trávicím traktem, včetně například dráždivého tračníku.

Ojedinělé epizody potíží s refluxem může způsobit jídlo a pití, přičemž s věkem může lidem začít vadit to, co jim dříve žádné problémy tohoto typu nedělalo, například káva nebo česnek.

Jícnový reflux se může objevit také coby nežádoucí účinek užívání některých léků, například na problémy se srdcem, tlakem či dýcháním. Příčinou vracení se žaludečních šťáv do jícnu může být rovněž brániční nebo jícnová kýla.

Citlivým jedincům potíže zhoršuje i těsné oblečení.

Jak škodí stres a jak se s ním vyrovnat?

Pokud vás reflux a jeho projevy trápí několikrát týdně, měli byste navštívit svého praktika, případně se rovnou objednat ke gastroenterologovi, který může provést některá vyšetření a navrhnout léčbu. Neměli byste návštěvu u lékaře odkládat, pokud například užíváte dvakrát a vícekrát týdně volně prodejné léky na pálení žáhy nebo pokud vaše potíže s refluxem provází silná bolest.

Pozor, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, případně volejte záchranku, pokud pociťuje silnou bolest na hrudi doprovázenou dušností a bolestí čelisti nebo paže. Může jít o příznak srdečního infarktu, který je někdy těžké rozlišit od silných projevů refluxní choroby jícnu.

Při refluxu jícnu pomáhá, když člověk jí častěji a menší porce. Má smysl dbát o to, aby potraviny byly nutričně bohaté. Vhodné jsou například mléčné výrobky v rozumném množství, libové maso, vejce, malá množství ovoce a zeleniny s tím, že je lepší se vyhnout nadýmavým druhům, jako je květák, kedlubny a podobně. Mnoha lidem způsobuje potíže například i paprika. Pečivo by mělo být bez většího obsahu vlákniny.

Důležité je omezení příjmu mastných, smažených a kořeněných jídel.

Kde v jídle najdete vlákninu a proč je důležitá

Příznaky jícnového refluxu lze mírnit volně prodejnými léky na pálení žáhy zvanými antacida. Volně prodejné jsou rovněž léky označované jako selektivní inhibitory protonové pumpy, které snižují tvorbu žaludeční kyseliny a tím mírní projevy refluxní choroby jícnu. Zatímco antacida zabírají ihned, účinek inhibitorů protonové pumpy většinou nastupuje během dvou až tří dnů.

Tyto léky nicméně neřeší příčinu problémů. Zvláště inhibitory protonové pumpy byste neměli užívat bez konzultace s lékařem déle než dva týdny.

Lékař může rovněž předepsat mimo jiné inhibitory protonové pumpy k dlouhodobému užívání, ale zároveň by měl pacienta dlouhodobě sledovat. Mezi rizika spojená s užíváním těchto léků patří snížené vstřebávání vitaminu B12 a hořčíku a zvýšení riziko rozvoje osteoporózy a s tím souvisících zlomenin. Mezi další předepisované léky patří takzvaná prokinetika urychlující odchod obsahu žaludku do dalších částí trávicího traktu.

Trpíte vředy? Na vině může být bakterie Helicobacter pylori

Úlevu od potíží může přinést posílení funkce dolního svěrače jícnu pomocí fyzioterapie a nácvik správného bráničního dýchání. Většina lidí ho však běžně nezvládá - pozná se to tak, že se jim zvedá hlavně horní část hrudníku. Při správném dýchání byste se měli nadechovat do břicha a cítit pohyb břišní stěny, dobře se to trénuje v leže nebo v sedě na židli.

Úlevu mohou přinést i cviky zaměřené na krční páteř či posílení břicha. V úvahu připadá i fyzioterapie zaměřená na tento typ potíží, používají se hmaty protahující a uvolňující žaludek, dvanáctník a okolní tkáň.

Jak posílit břicho? Nejlepší cviky

Pokud lidé jícnový reflux neřeší, mohou se jejich potíže nadále zhoršovat. Mezi možné komplikace refluxní choroby jícnu patří kromě zánětu jícnu také vřed, stenóza neboli zúžení jícnu. Po delší době bez řešení potíží se může rozvinout také Barrettův jícen (změny povrchu sliznice), či dokonce rakovina jícnu.

Základní diagnostickou metodou je anamnestický rozhovor, při němž se lékař podrobně vyptá na vaše potíže spojené s jícnovým refluxem.

Základní vyšetřovací metodou je endoskopie, při níž lékař přes ústa do krku zavede ohebnou trubici vybavenou světlem a kamerou. Může tak posoudit stav vašeho jícnu a vyhodnotit, zda například netrpíte zánětem jícnu neboli ezofagitidou. Lékař může rovněž odebrat vzorek tkáně a poslat ho na rozbor do laboratoře, aby se vyloučily závažnější potíže, jako je Barrettův jícen.

Modernější a pro pacienta snesitelnější metodou je transnazální ezofagoskopie, při které se nosem až do jícnu zavádí tenká hadička s kamerou vysílající obrazy na monitor počítače, odpadá tak například dávivý reflux provázející klasickou endoskopii.

Pacient také může dostat sondu na 24 hodin – úzkou trubičku zavedenou přes nos do jícnu a k ní připojený malý monitor na popruh přes rameno, který sleduje vracení se žaludeční tekutiny do jícnu.

Někdy lékaři provedou i rentgen, před ním je potřeba vypít kontrastní tekutinu, případně vyšetření měřící sílu svalů ve vašem jícnu.

Odborná spolupráce: Profesor MUDr. Milan Lukáš, CSc., gastroeneterolog a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty