Peklo v sobě, peklo ve vztazích. Co je hraniční porucha osobnosti, jak se léčí a kde hledat pomoc?

Lidé s hraniční poruchou osobnosti (HPO) trpí narušenou a nejistou představou o sobě samém. Nevyznají ve svých cílech, čili nevědí, kam chtějí směřovat a co chtějí dělat. Nedokáží říci, jaké jsou jejich preference a opakovaně zažívají pocity prázdnoty. Tyto pocity jsou tak silné, že se snaží prázdnotu v sobě čímkoliv zaplnit.

Častým příznakem hraniční poruchy osobnosti jsou intenzivní změny nálad. V jednu chvíli prožívají radost a euforii, o pár vteřin později se cítí zcela bezmocně a nešťastně. Pro okolí jsou tyto změny často matoucí.

Více o poruchách osobnosti obecně čtěte zde

V jedné vteřině milují, ve druhé nenávidí. City prožívají naplno, ale jejich vztahy jsou často nestálé, intenzivní a vedou k emočním krizím. Sami jsou zmateni svou nestabilitou, nerozumí proměnlivosti svých stavů a mnohdy se nemají rádi.

Lidé s hraniční poruchou sami sebe i okolní svět vnímají mnohdy v extrémech a je pro ně těžké zůstat někde ve středu. Typickým znakem je snížená schopnost sebeovládání a výbušnost.

Může se objevit i impulzivní jednání, které může vést k záchvatovitému přejídání, užívání návykových látek, sebepoškozování nebo k pokusům o sebevraždu. Lidé s hraniční poruchou tímto chováním často volají o pomoc.

Jsou vám příznaky hraniční poruchy povědomé? Všimnete-li si nápadných znaků u svého dítěte nebo blízké osoby, je načase vyhledat psychiatra, který může diagnózu potvrdit nebo vyvrátit. Emoční výkyvy jsou mnohdy to první, čeho si může rodič nebo blízká osoba všimnout.

Když lidé slyší tuto diagnózu, jsou často vyděšení a zmatení. Mohou za to stereotypy, které jsou s hraniční poruchou osobnosti spojovány. Možná jste už někde četli nebo slyšeli, že lidé s hraniční poruchou osobnosti jsou hysteričtí, nepřizpůsobiví nebo manipulativní. Myslete vždy na to, že projevy mohou být různé, a proto by se lidé s hraniční poruchou neměli škatulkovat.

V mezilidských vztazích zažívají osoby s hraniční poruchou neustálý boj a utrpení. Mají totiž přehnané obavy z odmítnutí a opuštění, proto se v kontaktu s nimi můžete cítit někdy pod tlakem. Může vám také připadat, že vás testují.

Vztahy s druhými jsou pro ně hůře čitelné, mají problém je navazovat a otevřít se druhým. Když se v někom zklamou, je pro ně velmi těžké vztah ještě někdy obnovit.

Deprese není špatná nálada. Jak ji poznat a kde hledat pomoc?

Ne každý člověk s HPO je manipulátor, jak se o nich můžete dočíst. I tak vás mohou tito lidé zranit nebo znejistit, když zrovna nemají emoce pod kontrolou. Nevzdávejte to s nimi, nechtějí vám ubližovat záměrně a mnohdy potřebují pomoc a vaši informovanost a trpělivost.

Pokud zjistíte, že vás blízký s hraniční poruchou osobnosti přemýšlí o sebevraždě, pak nikdy neberte jeho slova jen jako výhrůžky. Neprodleně vyhledejte odbornou pomoc.

Příčinou vzniku poruchy osobnosti mohou být genetické predispozice, vrozená citlivost nervové soustavy, ale také nevhodné psychosociální vlivy v raném dětství. V dětství dochází k budování důvěry nejprve k těm nejbližším.

Pokud jsou rodiče nebo jiné nejbližší osoby emočně nestabilní, kritičtí, konfliktní či dítě dokonce nepřijímají, mohou tímto způsobem dítěti narušit budování vlastního já.

Jaký je život s narcistou?

U hraniční poruchy osobnosti je důležité především zvolit vhodnou léčbu. Psychiatr může předepsat antidepresiva, antipsychotika nebo léky stabilizující náladu a doporučit psychoterapii.

V psychoterapii jde hlavně o dlouhodobou stabilizaci a naučení strategií, které člověku pomohou zvládat projevy a zvyšují kvalitu života. Cílem je nalezení vlastní hodnoty, smyslu života a práce s emocemi. Velmi efektivní je v tomto ohledu dialekticko-behaviorální terapie (DBT), která představuje specifickou psychoterapii zejména pro osoby s poruchou osobnosti.

Lidé s HPO mohou využít také denní stacionáře a specializovanou komunitu Kaleidoskop pro osoby s poruchou osobnosti, kde probíhá také skupinová forma psychoterapie. V akutní fázi bývá doporučena hospitalizace na lůžkovém oddělení.

Informace o tom, jak se žije s hraniční poruchou osobnosti najdete v knize Nenávidím tě, neopouštěj mě nebo v knize Život v papiňáku.

Osvětu hraniční poruchy osobnosti začala šířit před několika lety Aneta Nela Kulhánková na svém instagramovém profilu @dívka_bez_hranic. Po její dokonané sebevraždě se Anety matka Martina Kulhánková rozhodla v osvětě pokračovat na novém profilu @život_na_houpacce. Napsala také stejnojmennou knihu s různými příběhy lidí s hraniční poruchou. O destigmatizaci duševních onemocnění a poruch osobnosti se rovněž snaží nezisková organizace Nevypusť duši.

Jak se ptát dětí, abyste se něco dozvěděli? Máme návod!