Nebojte se jít k psychologovi! Kdy je ideální čas vyhledat pomoc, co vás čeká a jak dlouho to potrvá

Stále platí, že mnoho lidí se stydí jít k psychologovi. Mají pocit, že své problémy musí zvládnout sami. A navíc mají kvůli seriálům a filmům různé zkreslené představy. Tak si pojďme představit, jak to vlastně probíhá.

Na začátek je ale důležité si říci, že odborníků na psychiku je více. Podrobnosti, kdo je kdo - psycholog, psychoterapeut, psychiatr - najdete ve článku Psychiatr, psycholog, psychoterapeut: Kdy ke komu jít? My pro zjednodušení budeme používat termín psycholog.

Na prvním setkání jde především o tři věci – popsat problémy, získat rámcovou představu, odsouhlasit si spolupráci. Psycholog nebo psychoterapeut (liší se podle toho, jaké mají vzdělání) se vás bude ptát a bude hodně naslouchat.

Otázky půjdou jak směrem k potížím, tak k širšímu kontextu. Snahou je získat co nejpřesnější představu o vašich problémech. Zároveň bude terapeut získávat představu, kdo před ním sedí (u psychoanalytiků leží). Bude se obvykle ptát na věk, zkušenosti, rodinné zázemí a práci.

Mnoho klientů na začátku například pochybuje o tom, zda nejsou jejich potíže vlastně banální, mají pocit, že možná obtěžují a nejsou si jistí, že jim vůbec může odborník pomoci. Je to normální a během terapie tyto pochybnosti určitě rozpustíte.

Na prvním sezení vám terapeut nastíní, jak by si přestavoval další spolupráci, a zeptá se vás, zda by vám to takhle vyhovovalo. Zkuste se také upřímně zamyslet nad tím, zda vám terapeut vyhovuje i po lidské stránce. Během setkávání určitě nastanou i těžší chvíle, ale jestliže vám od začátku odborník lidsky nesedí, vadí vám jeho humor či šovinistické poznámky, nevracejte se k němu. Každému vyhovuje něco jiného a vy „nemusíte všechno vydržet“.

Proč jsou lidé nevěrní?

Prvním velkým přínosem spolupráce s psychologem je porozumění svým potížím. Zkušený odborník nejenže rozezná, co se děje, ale hlavně to dokáže srozumitelně vysvětlit. Už to většinou přináší velkou úlevu.

Místo kamarádských (jistě dobře míněných) vysvětlení typu: „Prostě si to moc bereš“ nebo „To máš z těch svých diet“ vám pomůže pochopit, co se s vámi skutečně děje. Dokáže vám říct, zda jde o úzkostnou poruchu nebo třeba syndrom vyhoření. A také vám dokáže nastínit, jak se s potížemi vyrovnat.

A jaké má psycholog k dispozici techniky k zvládání vašich obtíží?

Součástí práce psychologa je vybavit klienta dovednostmi, jak zvládat obtížné situace. K tomu používá různé metody. Jednou z nich je kognitivně-behaviorální terapie. S její pomocí odborník, zjednodušeně řečeno, učí klienta poznat své nezdravé návyky a změnit je.

Naučí vás pracovat s úzkostí či reagovat na nepříjemné chování druhých. Nebo třeba překonat odkládání úkolů a začít na sobě pracovat. Zároveň vám pomůže změnit způsob myšlení, který může být příčinou potíží.

Rodičovské výzvy 21. století: Netolismus, psychika i sexuální orientace

Dalším přístupem je psychodynamická terapie. Často je totiž třeba se při hledání příčin psychické poruchy vydat do minulosti. Zážitky během vývoje, a to už od dětství, mohou být příčinou potíží dospělého člověka. Proto s vámi někdy psycholog bude rozebírat vaše vzpomínky.

Když se vám podaří objevit nějakou traumatickou zkušenost, psycholog ji s vámi zpracuje. Ta se pak uloží do podvědomí novým způsobem a přestane působit negativně na psychiku.

Psychické potíže mohou občas odrážet naše nastavení vůči sobě a světu okolo. Nízké sebevědomí, negativní nastavení vůči druhým, ztráta smyslu, pocit, že mě život „semlel“. Takové nastavení může vést například k depresi nebo izolaci.

Psycholog vám v takovém případě pomáhá najít cestu k jinému přístupu. Jde o možnost seberealizace a nalezení hodnot. Tento přístup nazýváme humanistickou psychologií a patří sem například existenciální terapie.

První setkání bude trvat určitě nejméně hodinu. S podobným časovým rámcem počítejte i při dalších sezeních. Naopak nevěřte tomu, že se podaří potíže vyřešit během dvaceti minut nějakou zázračnou metodou.

Počet setkání se odvíjí od hloubky a typu potíží. Někdy se může jednat jen o několik málo sezení, například při pomoci v nějaké složitější životní situaci (pracovní konflikt), při očekávané ztrátě nebo zpracování čerstvého traumatu (například autonehody).

Nejčastěji se ale řeší neurotické obtíže typu úzkostných poruch (například panická porucha) nebo větší psychické potíže spojené s časově trvalejšími problémy – například s vážnou partnerskou krizí či ztrátou blízkého člověka. V takovém případě smysluplná terapie trvá obvykle okolo 10 až 20 sezení.

V některých případech se ale terapeut stává jakýmsi dlouhodobým průvodcem klienta. To platí především u vážných psychických onemocnění, nestandardní životní situaci (postižení dítěte) nebo například při onkologických diagnózách.

Odborná konzultace: Mgr. Tomáš Vašák, psycholog a terapeut

Jak se projevuje bipolární afektivní porucha?