Bércové vředy jsou závažné a bolestivé onemocnění, které se týká i mladých lidí

Bércový vřed je rána, která může velmi výrazně omezit postiženou osobu. Jde totiž o chronické onemocnění, které má vliv na běžný život a jeho kvalitu. Častěji jimi trpí ženy v produktivním a starším věku, ale nevyhýbají se ani mladým lidem.

Bércové vředy patří mezi chronická žilní onemocnění. Zpočátku se projevují pouze pocitem těžkých nohou či výskytem otoků v oblasti kotníků. Po čase se objevují metličky, drobné nafialovělé žilky na dolních končetinách. Ty mohou vést ke křečovým žilám neboli varixům.

Následně se vyskytují výrazné otoky dolních končetin, které sahají do poloviny lýtek nebo až pod kolena, kožní změny (pigmentace neboli hnědo-fialové zbarvení kůže na bércích či ekzémy). Když se tyto příznaky neléčí, mohou vést ke vzniku bércovému vředu.

Křečové žíly jsou hlavně dědičné, chvíli pomůžou punčochy. Operaci ale neodkládejte, hrozí embolie

Bércový vřed je rána, která se projeví narušením celistvosti kůže. Může mít různou velikost, a to od několika milimetrů až po výrazné plochy postihující celé lýtko. Rána může být pokryta povlaky, které obsahují mikroby. V případě jejich přemnožení dojede v místě rány k lokálním známkám zánětu. Tento lokální zánět může přejít v takzvanou systémovou infekci, která se projeví zvýšenou teplotou, horečkou, zimnicí, zarudnutím v místě rány i jejím okolí a podobně.

Co dělat, když vás nohy bolí i bez námahy?

Aby byla léčba bércového vředu úspěšná, je nutná včasná diagnostika a také určení příčiny jeho vzniku. Kromě anamnézy se provádí také fyzikální a ultrasonografické vyšetření žilního systému na dolních končetinách. Můžou následovat lékařské zákroky, například sklerotizace, kterou provádí cévní chirurg. Další krokem je prevence zánětu rány a podpora hojení nehojící se rány, takzvané fázové hojení ran (vlhká terapie).

Nedílnou součástí léčby je bandážování dolních končetin kompresivními obinadly či nošení kompresivních punčoch. Významným faktorem v léčbě je také farmakoterapie, kdy se podávají léky na podporu a výživu žilní stěny. Důležitý je i pohybový režim, snížení nadváhy, vyhýbat se dlouhému stání či sezení bez pohybu a psychická pohoda.

Pacient by měl navštívit specializovanou ambulanci nejlépe s Certifikátem garance kvality od České společnosti pro léčbu ran. Péči o ránu by měl doporučit zdravotnický pracovník zabývající se léčbou nehojících se rány. Důležitá je hygiena rány (umývání vodou) a její převazy. Ty si může nemocný provádět sám nebo mu může pomáhat vyškolený člen rodiny, případně sestra z domácí péče.

Vzhledem k tomu, že příčinou bércových vředů je většinou žilní nedostatečnost, babské rady je určitě nevyléčí. Doporučuje se užívat borůvky, šípky, černý rybíz, modré hrozny, červené zelí či pohanku. Spíše jde ale o podpůrnou léčbu, která sice neuškodí, ale ani nepomůže.

Hojení trvá týdny až roky. Některé bércové vředy se stávají nezhojitelnými a nemocný a jeho rodina se musí smířit s tím, že bércový vřed je bude provázet celoživotně. Když přijde pacient k lékaři včas, hojení tím výrazně napomůže.

Bércový vřed se projevuje narušením celistvosti kůže a otevřená rána je vstupní branou pro mikroby. Proto je častou komplikací zánět, buď lokální, nebo systémový. V nejtěžším případě může dojít až k amputaci dolní končetiny. Další potřebné informace najdou pacienti i rodinní příslušníci na webu zahojime.cz

Odborná konzultace: PhDr. Adéla Holubová, Ph.D., konzultantka pro hojení ran, DiaPodi care, Soběslav, předsedkyně správní rady Zahojíme z.s.

Nemocné srdce i cukrovka aneb Jaké choroby vyčtete z nohou