Aneuryzma je skrytý zabiják, ale dá se mu částečně předcházet

Česky výduť, v medicíně aneuryzma. Tento termín vzešel z řeckého slova aneurynein, v překladu otevírat. Aneuryzma označuje vyboulení cévy, které vzniklo oslabením nebo poškozením její stěny. Tento problém může postihnout kteroukoliv cévu, nejčastěji se ale týká tepen nebo srdeční komory.

Jde tedy o aortu (největší tělní tepna), femoropopliteální oblast (stehno a podkolenní jamka) nebo arterie Willisova okruhu (cévní zásobení mozku). Méně často se vyskytují orgánová aneuryzmata. Léčba aneuryzmatu závisí i na jeho velikosti, umístění a potenciálním riziku prasknutí.

Některá aneuryzmata nevyvolávají u pacientů žádné viditelné příznaky a nejsou nebezpečná. U těch pokročilejších může dojít k ruptuře neboli prasknutí. V tu chvíli dochází k vnitřnímu krvácení, které ohrožuje život. Právě proto, že v mnoha případech probíhá aneuryzma skrytě a projeví se až v akutní fázi, lékaři považují toto onemocnění za velice nebezpečné.

(Na rupturu zemřel například český zpěvák Karel Hála, herec Radoslav Brzobohatý, ale i komunistický politik Klement Gottwald nebo slavný fyzik a matematik Albert Einstein.)

Velkým rizikem je genetická predispozice. Někdo se tak může s aneuryzmatem už narodit. Jindy k nadměrnému rozšíření části cévy dojde kvůli vrozené náchylnosti až v průběhu života. Cévu může poškodit i poranění nebo úraz. K častějším nevrozeným příčinám patří i procesy, které se odehrávají v cévní stěně, jako je například ateroskleróza (kornatění cév) nebo mykotická embolie. Aterosklerotické postižení je častější ve vyšším věku. Jeho riziko významně zvyšuje cukrovka, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina krevních tuků a kouření.

Nejzávažnějším a nejčastějším typem aneuryzmatu je mozkové. U něj riziko prasknutí a krvácení do mozku hrozí nejvíce a vyžaduje okamžitý zákrok. Dalším častým typem bývá břišní a hrudní aortální aneuryzma a srdeční aneuryzma.

Mezi nejčastější místa, kde se výdutě objevují, patří největší tepna v těle. Aorta (srdečnice) vychází ze srdce, prochází hrudníkem až do břicha a poté pokračuje až k pánvi, kde se větví. Vystupují z ní všechny důležité tepny, které zásobují hlavu, krk, horní i dolní končetiny a vnitřní orgány včetně srdeční svaloviny.

Aneuryzma břišní aorty se v poslední době objevuje mezi lidmi stále častěji. Trpí na něj čtyřikrát častěji muži a zejména kuřáci. Typické je u něj poškození vlivem aterosklerózy. Jde o skrytého zabijáka, kterého podchytíte jedině tak, že vezmete v potaz svoji genetickou dispozici i další rizikové faktory a budete pravidelně docházet na kontroly.  

Základem při ochraně před tímto onemocněním je zdravý životní styl s přiměřenou fyzickou aktivitou. Doporučuje se udržovat si optimální hmotnost a nekouřit. V případě výskytu zvýšené hladiny cholesterolu, vysokého krevního tlaku a cukrovky lze aterosklerózu zpomalit důslednou léčbou těchto onemocnění. Na rozšíření břišní aorty lze přijít při preventivní prohlídce při vyšetření břicha pohmatem, případně nezatěžujícím ultrazvukovým vyšetření. Pokud se takové rozšíření prokáže a není ještě příliš významné, jsou doporučeny pravidelné ultrazvukové nebo CT kontroly. K ruptuře (prasknutí) ve většině případů dochází u velkých aneuryzmat bez varovných příznaků a šance na záchranu se pohybuje pouze kolem 10 %.

Nejčastější příznaky:

Aneuryzma hrudní aorty bývá nejčastěji lokalizováno ve vzestupné části a v oblouku aorty. Kromě toho, že může dojít k jeho provalení do perikardové dutiny s následnou tamponádou srdce, existuje i riziko postižení aortální chlopně a zúžení koronárních tepen. K prasknutí jsou náchylná zejména větší aneuryzmata.

Nejčastější příznaky:

Ačkoliv se výdutě nejčastěji vyskytují na cévách, v některých případech může vzniknout aneuryzma i přímo na srdci. Většinou se to stává na jeho levé komoře, která je nejvíce namáhaná. Výduť se navíc může vyplnit krevní sraženinou, která může u pacienta způsobit embolii. Mezi příčiny vzniku srdečního aneuryzmatu patří vrozené srdeční vady či prodělání infarktu myokardu.

Nejčastější příznaky:

Jde nejčastěji o výduť některé ze čtyř hlavních přívodných tepen, které zásobují mozek krví. V tomto případě výdutě bývají menší (5–20 milimetrů), kvůli čemuž se nazývají také borůvkovitá aneuryzmata, ale může jich být i víc najednou. Další časté místo vzniku výdutí je oblast spodiny mozkové, kde dochází k větvení na drobnější cévy. Riziko rozvoje mozkových aneuryzmat stoupá u kuřáků a pacientů s vysokým krevním tlakem. Svou roli pak hraje i genetická predispozice a vyšší věk. Jestliže dojde k prasknutí aneuryzmatu, dochází často ke krvácení do mozku.

Nejčastější příznaky:

Léčba aneuryzmatu závisí na jeho velikosti, umístění a potenciálním riziku prasknutí. Ta menší mohou být pravidelně monitorována a léčena konzervativně. U větších nebo rizikových aneuryzmat může být doporučeno chirurgické ošetření nebo endovaskulární zákrok, který zahrnuje zavedení cévní náplasti (stentu) či embolizaci pro posílení cévní stěny nebo zablokování přívodu krve do výdutě. Vždy je důležité zvolit spolu s lékařem individuální léčebný plán vzhledem k závažnosti případu.

Pokud jde o malé aneuryzma, lékař obvykle doporučí pouze pravidelné kontroly. Kromě toho vám může předepsat léky na snížení krevního tlaku nebo na optimalizaci hladiny krevních tuků a cholesterolu. Doporučit vám může i některá opatření vedoucí ke změně životního stylu. Mezi nejdůležitější preventivní kroky, na které se můžete zaměřit už teď, patří:

Odborná spolupráce: MUDr. Jiří Veselý, kardiologická ambulance EDUMED Broumov